Článek
„Inicioval jsem tento projekt, protože existují-li způsoby, jak zvýšit pravděpodobnost záchrany ohroženého života, jsme povinni je zajistit,“ vysvětlil motivaci rektor ČZU Petr Sklenička s tím, že se po rozsáhlém areálu v pražském Suchdole denně pohybují tisíce lidí.
Záchranáři doporučují, aby přístroje byly rozmístěny ideálně ve dvouminutové doběhové vzdálenosti. V okolí areálu dle mapy provozované aplikací Záchranka navíc není příliš velké množství přístrojů k dispozici.
Defibrilátor je lékařský přístroj používaný k defibrilaci – zrušení fibrilace srdečních komor při takzvané kardiopulmonální resuscitaci. Zařízení je schopné elektrickým výbojem obnovit správnou činnost srdce. |
Inspirací pro rozšíření možností, jak pomoci v krizových situacích, se stal rovněž případ, při němž defibrilátor zachránil zaměstnanci univerzity život.
„Stalo se to asi před dvěma lety v tělocvičně. Jeden muž tu zkolaboval, deset minut jsme ho oživovali a použili defibrilátor, což mu pomohlo,“ popsal ředitel katedry tělesné výchovy a sportu Dušan Vavrla.
Instrukce pro zachránce
Takzvané automatizované externí defibrilátory (AED) jsou volně přístupné na vybraných místech, která jsou označena samolepkou. Nejčastěji se jedná o vrátnice fakult, na kolejích je k nalezení na recepci.
Použití je intuitivní, navíc zaměstnance ČZU v nejbližších týdnech čeká školení zaměřené na první pomoc, jehož součástí bude i postup, jak defibrilátor používat. Do budoucna vznikne také interaktivní mapka přístrojů v areálu.
„Díky akustické i vizuální signalizaci je použití opravdu jednoduché,“ potvrdil Petr Schejbal ze společnosti AZ-Medica Educa, která přístroje škole dodala.
Čidlo u elektrod kontroluje i hloubku masáže srdce a upozorní, pokud zachránce neprovádí masáž správně. V případě, že není možné srdce defibrilovat, přístroj situaci vyhodnotí a výboj nepošle.
„Zachránce se tak nemusí obávat, že by kolabujícímu člověku ublížil,“ uzavřela univerzita.