Článek
Odborníci z MIT zkoumali mořské prašné sedimenty z období posledních 240 tisíc let, které každoročně větry ze Sahary přemísťují do Atlantského oceánu. S tímto jim pomáhali i francouzští kolegové z Univerzity Bordeaux.
Skutečnost, že se saharské pouštní klima mění každých přibližně 20 tisíc let, je podle vědců způsobeno proměnami zemské osy při oběhu kolem Slunce. Což zase ovlivňuje množství slunečního světla, které naše planeta obdrží během různých ročních období.
Jak se planeta naklání, aby získala maximum slunečního svitu, zintenzivňuje se tím období monzunových dešťů, což vede k zelenější Sahaře, píše agentura Reuters.
Když se naopak Země od Slunce odkloní, panuje na poušti vyprahlejší klima.
Kdy byla pro lidi přijatelná a kdy nikoli
„Periodou dvaceti tisíc let mezi suchou a zelenou Saharou vzniká užitečná časová osa, kterou bychom měli blíže prozkoumat, abychom pochopili historii pouště a určili, kdy bylo dobré pro lidi ji osídlit či ji snadněji překonat, a kdy naopak byla nehostinná jako dnes,“ poznamenal podle serveru Phys.org David McGee z institutu MIT.
Když se řekne Sahara, každý si nejspíše představí tento pohled.
Africká poušť Sahara je s rozlohou zhruba 9 200 000 kilometrů čtverečních největší pouští světa. Mezi pouště se totiž běžně neřadí polární pustiny Antarktidy a Arktidy. Zaujímá skoro totožnou plochu jako Čína nebo Spojené státy.
V současnosti na africké poušti neočekáváme více zeleně, než jakou vidíme na této ilustrační fotografii. Převažující travnatý povrch tu opravdu není.
Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře, a to na území Alžírska, Čadu, Egypta, Libye, Mali, Maroka, Mauritánie, Nigeru, Súdánu, Tuniska a Západní Sahary.
V arabštině slovo sahra' (صحراء) znamená obecně poušť, hovoří-li se však o Sahaře, použije se výraz s určitým členem As-Sahra', tedy Ta poušť.
