Zdevastuje v roce 2182 naši planetu srážka s asteroidem Bennu? Vědci to nevylučují

V budoucnu by se planetka mohla přiblížit ještě více a odborníci udávají pravděpodobnost 1 ku 2700, že se se Zemí srazí v roce 2182.

Pokud se tak stane, nebude to nic pěkného, vyplývá z nového výzkumu, který je založen na počítačových simulacích dopadu planetky o průměru zhruba 500 metrů, jako je tomu v případě Bennu. Na výzkum upozornila agentura Reuters.

Kromě okamžité devastace by takový dopad podle odhadů do atmosféry vyvrhl 100 až 400 milionů tun prachu, což by na tři až čtyři roky narušilo klima, chemické složení atmosféry a globální fotosyntézu.

„Potemnění slunce kvůli prachu by způsobilo náhlou globální ‚dopadovou zimu‘, která se vyznačuje omezeným slunečním svitem, nízkou teplotou a sníženými srážkami na povrchu,“ řekla postdoktorandka Lan Daiová, která působí v centru pro fyziku klimatu (ICCP) na Pusanské národní univerzitě v Jižní Koreji a která je vedoucí studie.

Tu otiskl tento týden časopis Science Advances.

V případě nejhoršího scénáře by podle vědců průměrná povrchová teplota na Zemi klesla o čtyři stupně Celsia, průměrných srážek by ubylo o 15 procent, rostlinná fotosyntéza by se snížila o 20 až 30 procent a ozonová vrstva, která Zemi chrání před škodlivým ultrafialovým zářením, by se ztenčila o 32 procent.

Dopad objektu o velikosti Bennu, což je planetka střední velikosti, by vyvolal mohutnou rázovou vlnu, zemětřesení, lesní požáry a tepelné záření. Zanechal by po sobě samozřejmě rovněž obrovský kráter a vyvrhl obří množství skalní sutě, popsali výzkumníci.

Velké množství aerosolů a plynů by se dostalo do horních vrstev atmosféry, což by mělo několikaleté následky na klima a ekosystémy, uvedla Daiová spolu s Axelem Timmermannem, který je expertem na fyziku klimatu a ředitelem ICCP. Nepříznivé klimatické podmínky by podle nich zabránily rostlinám v růstu na pevnině i v oceánech.

Vypočítání potenciálního množství lidských obětí se studie nevěnovala.

Za připomenutí ještě stojí zjištění, o kterém jiní vědci referovali minulý týden: tedy že vzorky z planetky Bennu, které tam v roce 2020 odebrala a o tři roky později na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života.

Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA, tedy genetických složek DNA a RNA ve veškerém životě na Zemi, a 33 různých aminokyselin.

Experti ve vzorcích ale nenašli důkazy o skutečné DNA nebo RNA. „Soubor jednoduchých proteinových aminokyselin a nukleových bází, které byly nalezeny v Bennu, je na hony vzdálený čemukoli, co by se dalo považovat za ‚živé‘,“ zdůraznil Daniel Glavin z Goddardova střediska vesmírných letů NASA podle agentury Reuters.

Vesmírem navíc letí asteroid s označením 2024 YR4, který by již v roce 2032 mohl zasáhnout Zemi.

I kdyby toto těleso naši planetu skutečně zasáhlo, není to podle astronomů bezprostřední důvod k velkým obavám. Nicméně vědci toho o tomto asteroidu stále ještě spoustu nevědí a mnohé z jeho vlastností by měly významný vliv na škody, které by mohl způsobit.