Článek
Jejich šetření je unikátní tím, že v menším měřítku opakovalo studii otce a syna Roubalových z roku 1923.
Zapálení tělocvikáři a sokolové se před 100 lety rozhodli, že otestují mládež na téměř 100 školách v bývalém Československu.
V dnešní době je v jedné třídě celá řada dětí, které neudělají ani jeden shyb, a vedle nich jedinci, kteří udělají kolem třiceti shybů
Liberečtí odborníci teď některá jejich měření a cvičení naordinovali současným studentům víceletých gymnázií. Výsledky nejsou povzbudivé.
„Tělesná zdatnost u našich dětí narůstala do konce minulého století. Od té doby se propadá a náš výzkum ukázal, že klesla už na úroveň roku 1923. Není to pozitivní výsledek, tehdy byly jiné socioekonomické podmínky nebo třeba jiná doba dožití,“ vysvětluje Aleš Suchomel, vedoucí liberecké katedry tělesné výchovy a sportu.
Školní inspekce: Úroveň tělesné zdatnosti dětí se od 90. let zhoršila
„Když si navíc vezmeme, na jaké úrovni byly děti třeba v 90. letech minulého století, tak jsou nynější zjištění velkým propadem. A my se obáváme, že pokud se s tím něco neudělá, tak tento negativní trend bude pokračovat a v důsledku to bude mít negativní vliv na zdraví naší populace,“ dodal Suchomel.
Od Plzně až po Slovensko
Do letošního testování se zapojilo celkem 2599 chlapců a 2142 dívek z gymnázií od Plzně přes Prahu, Pardubice až po Uherské Hradiště.
Díky pomoci vysokoškolských pedagogů z Fakulty športu na univerzitě v Prešově také pět gymnázií na Slovensku.
„Je to důležité, protože otec a syn Roubalovi prováděli své měření po celém tehdejším Československu. Poměr českých a slovenských dětí jsme proto přibližně zachovali,“ doplnil Lukáš Rubín, který se v Liberci pohybovou aktivitou, tělesnou zdatností mládeže a sběrem dat k tomuto tématu dlouhodobě zabývá.
Děti se při letošním výzkumu vážily a měřily a následně prošly testy motorické výkonnosti. Soubor zhruba dvaceti cvičení, která v roce 1923 vyžadovali tělocvikáři Roubalovi, zúžili liberečtí pedagogové na pět disciplín – skok do dálky z místa, hod míčkem do dálky z místa, shyby podhmatem a rychlostní a vytrvalostní běh.
Růst populace se vyčerpal
Nepřekvapilo, že současní studenti jsou v průměru výrazně vyšší a těžší než jejich předchůdci před 100 lety.
„Díky srovnání s dalšími daty ale vidíme, že populace od roku 2001 už nevyrostla, průměrná výška u nejstarších chlapců zůstává od té doby 180 centimetrů, nárůst se už vyčerpal a podobné je to u dívek,“ vysvětlil Aleš Suchomel.
„Nárůst hmotnosti jsme očekávali, v procentech je to o 23 procent, což je ale opravdu hodně. Výrazně přibylo dětí, které mají přes sto kilogramů. Ukazuje to, že bude důležité se věnovat extrémům,“ dodal.
Současní studenti ovšem dosáhli lepších výsledků ve skoku do dálky. Jde ale o disciplínu, která dost závisí na tělesné výšce, takže to podle libereckých výzkumníků vypadá lépe, než to ve skutečnosti je.
Ve shybech či vytrvalostním běhu letošní děti oproti předchůdcům pohořely. Kdo by ale čekal, že šlo o nějaký drtivý propad, ten by se mýlil.
Liberecký výzkum nicméně poukázal také na to, že u současných náctiletých se výrazně rozevírají nůžky mezi dětmi, které se sportu věnují, a těmi, které vůbec nesportují.
„V roce 1923 děti dosahovaly homogennějších výsledků, v dnešní době je v jedné třídě celá řada dětí, které neudělají ani jeden shyb, a vedle nich jedinci, kteří udělají kolem třiceti shybů, protože mají specializovanou sportovní přípravu. To před sto lety vůbec nebylo. Sportovní oddíly mládeže míval vzácně jen fotbal a děti měly všestrannou gymnastickou přípravu danou Sokolem,“ uzavřel Suchomel.