Článek
Vědci analyzovali satelitní fotografie povrchu Marsu, které udělala americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter. Prozkoumali tak rozsáhlé pole tvořené více než 130 malými kuželovitými útvary a doprovodnými proudy.
Ty se nacházejí na dně nejhlubšího kaňonu Coprates Chasma ve 4000 kilometrů dlouhé a zhruba 10 kilometrů hluboké oblasti Valles Marineris.
Podobnost se sopkami na Zemi
O přítomnosti sopek v kaňonu spekulovali vědci již dříve. Území vypadá jako rift, tedy zóna, kde se litosférické desky roztahují do stran a jejich pohyb doprovází sopečná činnost.
U pozemských riftů je běžné, že jejich vznik a vývoj doprovází sopečná činnost. To vedlo vědce k předpokladu, že by tomu tak mělo být i v případě rudé planety. Jenže se po desetiletí nedařilo přítomnost sopek uvnitř Valles Marineris přesvědčivě prokázat. Až nyní.
„Objevili jsme útvary, které jsou velice dobře známé z pozemských lávových polí. Tato pozorování naznačují, že důvodem vzniku kuželů a proudů byla sopečná činnost spojená s výstupem roztavených hornin, nikoliv takzvaný bahenní vulkanismus, jak se dříve navrhovalo,” řekl Brož.
Část kaňonu Coprates Chasma na počítačem vygenerovaném snímku vytvořeném na základě dat evropské sondy Mars Express
„Tento závěr podporují i výsledky prostorové analýzy distribuce kuželů,“ doplnil spoluautor studie Ernst Hauber z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku.
„Ukazují, že jejich rozmístění je řízeno podpovrchovými útvary – zřejmě zlomy a puklinami – se shodnou orientací jako kaňon Coprates Chasma. To naznačuje, že materiál musel vystoupit z oblasti hluboko pod povrchem, tedy že šlo spíše o magma.“
Kužele v oblasti Coprates Chasma jsou také velice podobné dalším marsovským kuželům, které se nacházejí v oblastech, kde je existence bahenních sopek nepravděpodobná. Podobají se i pozemským sypaným kuželům.
Příklad sypaných kuželů, nejhojnějšího druhu sopek na Zemi (oblast Harrát Lunajjir, Saúdská Arábie)
Zkoumané sopky jsou navíc podle vědců v porovnání s většinou ostatních na Marsu velmi mladé, vznikly před 200 až 400 milióny lety.
V oblasti možná byla voda
Sopečná oblast kaňonu Coprates Chasma by mohla představovat ideální prostředí pro různé mikroby. Pokud by případně na Marsu existoval život, měl by podle vědců v této oblasti vhodné podmínky pro svůj rozkvět.
„Zjistili jsme, že se v oblasti nacházejí minerály bohaté na křemík, dokonce jsme zaznamenali i opál,” uvedl spoluautor výzkumu James Wray z Georgijského technického institutu v americké Atlantě.
Výšková mapa povrchu Marsu v nepravých barvách ukazující pozici systému kaňonů Valles Marineris. Modrá barva označuje oblasti s nejnižší výškou, červená s nejvyšší.
Z přítomnosti opálu, beztvarého minerálu bohatého na vodu a na křemík, vědci usuzují, že se v oblasti vyskytovala voda. Opál navíc dokáže uchovávat biologické známky případného života.
Budoucí mise na Mars by tak v této oblasti mohla potvrdit i přítomnost mikrobů, domnívají se vědci. Jejich pozůstatky by mohly být v relativně původním stavu.
