Zbytky supernovy v Plachtách. Český fotograf zachytil pozůstatky vesmírné exploze

V pondělí 4. září o tom informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a České astronomické společnosti – pod její záštitou fotosoutěž probíhá a její porota vítězný snímek vybrala.

„Devět tisíc let před naším letopočtem není tak dávno. Na Blízkém východě se formují kultury mladší doby kamenné, je založeno Jericho, tají ledovce a ve střední Evropě máme stále ještě střední dobu kamennou. Ubývá velkých savců a lidstvo se stěhuje na sever. Na celém světě je lidí ještě velmi málo, patrně méně než pět milionů. A právě v této době dochází v severozápadní části souhvězdí Plachet, které tehdy ovšem ještě nikdo takto nepojmenoval, k mohutné explozi,“ uvedl za porotu ČAM Marcel Bělík z Hvězdárny v Úpici.

Masivní hvězda zde ukončila svůj aktivní život obrovským výbuchem supernovy. Tato událost se tehdy odehrála ve vzdálenosti pouhých 815 světelných let. Díky tomu se jedná o jeden z nejbližších známých zbytků po výbuchu supernovy.

Zbytky rozervané mlhoviny obklopují rychle rotující neutronovou hvězdu, tzv. pulzar – pozůstatek původní hvězdy.

Příslušný pulzar se kolem své osy otočí 11krát za sekundu a jeho průměr se odhaduje na 20 kilometrů. Jak ukazují data z americké rentgenové observatoře Chandra, vytváří se tam stále zářící mlhovina rozpínajících se plynných zbytků mířících dále do okolí.

Oblast rozpínající se mlhoviny zabírá nejméně 230 světelných let v průměru, což v projekci na oblohu představuje více než 100 ploch měsíčního úplňku.

Korbelův snímek navíc zachycuje i pozůstatky dalšího, mnohem staršího výbuchu supernovy – z doby okolo jednoho milionu let nazpět časem. Je pojmenována po australském astronomovi Colinu Stanleym Gumovi, který její objev publikoval v roce 1955. Je tedy „Gumova“, nikoli „gumová“, upozorňují odborníci.

Je tak velká, že se nejen nezachytila celá na snímku, ale dokonce je díky své blízkosti velmi špatně pozorovatelná. Rozkládá se na rozhraní souhvězdí Plachet a Lodní zádě a na obloze zabírá oblast větší než 40 stupňů. My se nacházíme asi 450 světelných let od předního a 1500 světelných let od zadního okraje této vodíkové mlhoviny.

O Gumově mlhovině zůstává stále mnoho neznámého, včetně časování, a dokonce i samotného počtu výbuchů supernov, jež jí daly vzniknout, uzavírají astronomové.

Vítězné snímky soutěže ČAM z uplynulých měsíců lze nalézt na webu České astronomické společnosti.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Astronomický ústav AV ČR, Česká astronomická společnost