Zbrojovka se do Uherského Brodu přestěhovala kvůli hrozící druhé světové válce

Stavba nové továrny na okraji Uherského Brodu začala v polovině roku 1936 a v prosinci již byly budovy hotové. Za necelé dva měsíce pak byly vybaveny potřebnými stroji, a když se na začátku února 1937 začalo v nové továrně pracovat, bylo to jen s minimálním zdržením oproti plánu.

Výrobní program byl přitom zpočátku poměrně chudý. Jeho základ tvořil letecký kulomet vzor 30, který se používal v celé řadě meziválečných československých letounů včetně stíhačky Avia B-534. Kromě toho vyráběla zbrojovka ještě signální pistole.

Do fungování téměř nové továrny zasáhla okupace. Během ní se sice v Uherském Brodě přestaly vyrábět původní československé zbraně, produkce ale zůstala podobná.

I pod německým vedením zbrojovka dodávala výrobky letectvu, tentokrát německému. Zprvu se zde vyráběly jen hlavně pro pěchotní i letecké kulomety, později ale Němci do Uherského Brodu přesunuli výrobu kompletních kulometů MG 17, které se používaly například ve slavných Messerschmittech Bf 109E nebo Focke-Wulfech Fw 190.

Již za války také zbrojovka vyrobila menší série vzduchovek a loveckých pušek, vojenská výroba ale měla přednost. Díky ní se ale dělníci i konstruktéři mohli seznámit s moderními výrobními postupy, což využili po osvobození.

Znárodněný podnik zprvu vyráběl hlavně vojenské vzduchovky vzor 47, později přibyly menší série malorážek a brokovnic. Armádě začala zbrojovka v Uherském Brodě ve větší míře dodávat až v 50. letech, a to pušky vzor 52, které i dnes používá Hradní stráž.

Závodu se nevyhnula reorganizace zbrojního průmyslu, od konce 50. let spadal pod zbrojovku ve Vsetíně. Tehdy se začalo psát jedno ze slavných období továrny.

Dostala totiž za úkol vyrábět nový samopal vzor 58. Zbraň, která se jen na první pohled podobá sovětskému AK-47, zde vyráběli až do roku 1984 a československé armádě i zahraničním zákazníkům jich dodali přes 900 tisíc kusů.

Úspěch slavila zbrojovka i s malým samopalem vzor 61 (známý Škorpion, vyrobilo se jej na 210 tisíc kusů) a zejména pistolí CZ 75. Ta se vyrábí dodnes a kvůli nedostatečné patentové ochraně se stala jednou z nejčastěji napodobovaných zbraní svého druhu na světě.

Podnik se v 80. letech jako součást brněnského Agrozetu pokoušel i o civilní výrobu, po osamostatnění a privatizaci ale zůstal věrný zbraním. A v tomto oboru se mu daří.

Společnost v současnosti vyrábí širokou škálu zbraní pro ozbrojené složky, sport i lov, v nabídce má pistole (mimo jiné CZ 75), malorážky, brokovnice, kulovnice, samopaly a útočné pušky (Scorpion, Bren), granátomety, odstřelovací pušky a příslušenství včetně například balistických vest.

Česká zbrojovka má mateřský závod v Uherském Brodě, v Brně montuje zbraně pro lov a sport, výrobní závod má i v Novákách na Slovensku a v USA vlastní menšího výrobce pistolí.