Článek
Jak informoval Astronomický ústav Akademie věd ČR v tiskové zprávě, systém TOI-4504, objevený vesmírnou misí TESS (družicová observatoř amerického vesmírného úřadu NASA – pozn. red.) v souhvězdí Lodní kýl, se skládá ze dvou planet o něco větších než náš Jupiter a jedné planety tzv. typu mini-neptun.
Planeta TOI-4504 c s hmotností 3,8 hmotnosti Jupitera přechází z našeho pohledu přes disk své mateřské hvězdy a způsobuje tak mírný pokles její jasnosti – a my pak můžeme pozorovat tzv. tranzity (přechody přes disk hvězdy) průměrně jednou za 82 dní, což je doba jejího oběhu.
Orbitu tělesa TOI-4504 c gravitačně ovlivňuje netranzitující planeta TOI-4504 d s hmotností 1,4krát větší, než je hmotnost Jupitera. Podle konkrétní konfigurace planet můžeme pozorovat dřívější nebo pozdější okamžiky průchodu planety TOI-4504 c před hvězdou, tedy variaci v okamžicích tranzitů.
Spektrograf se na observatoři v Chile dočkal „prvního světla“. Zkonstruovat ho pomohli Češi
Amplituda (maximální hodnota periodicky měnící se veličiny – pozn. red.) těchto změn činí v případě planety c čtyři dny, což je nejvíce, co bylo doposud detekováno. Kdyby tranzitovala planeta d, která byla díky změnám v periodě planety c objevena, pozorovali bychom podle astronomů dokonce změny v okamžicích tranzitů s amplitudou šesti dní.
Hlavní autorkou studie, publikované začátkem ledna v odborném časopise Astrophysical Journal Letters, je doktorská studentka Michaela Vítková z Masarykovy univerzity v Brně, která svůj výzkum vedla na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.
„Byli jsme velmi překvapeni, když jsme detekovali změny s tak velkou amplitudou. Dosavadní rekordman měl totiž amplitudu změn poloviční a jednalo se o úplně jiný typ planety,“ poznamenala Vítková.
Nejde tedy o skutečné změny oběžných drah v řádu dní – jen to tak při pohledu ze Země vypadá. „Mění se jen geometrie pohledu na oběžnou dobu, jak se nám planety zvláštně zakrývají. Tedy ona se i ta perioda sekundárně mění, ale jen nepatrně,“ upřesnil pro Novinky tiskový tajemník ondřejovského ústavu Pavel Suchan.
Pro pochopení vývoje vesmíru jsou důležité borůvkové a hráškové galaxie
Systémy s hmotnými planetami na drahách s periodami v řádu desítek dní jsou každopádně pro astronomy velmi důležité, protože mohou poskytnout nové poznatky o historii a evoluci planetárních systémů.
„Výzkum systému TOI-4504 upřednostňuje scénář, že by pozorovaná rezonantní konfigurace v systému mohla být výsledkem migrace planet během formování v protoplanetárním disku spíše než interakcí mezi planetami v systému, případně nějakým jiným tělesem,“ řekl k tomu Trifon Trifonov z Max Planck Institute for Astronomy v Německu.
Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající či právě zformované hvězdy. V disku se v průběhu milionů let postupně začínají shlukovat a vzájemně srážet drobné částice, což vede ke vzniku větších těles působících na sebe stále silnější gravitací, tzv. planetesimál. Z nich se pak vzájemnými srážkami formují protoplanety, později vlastní planety.
„V budoucnu můžeme očekávat objevy planet, které vykazují ještě větší změny okamžiků tranzitů než TOI-4504 c,“ je přesvědčen Marek Skarka z Astronomického ústavu AV ČR.
Planeta ve velikosti mezi Zemí a Neptunem
Autoři studie rovněž potvrdili, že se v systému kromě dvou větších planet nalézá ještě jedna, menší planeta s hmotností asi deseti Zemí, a to na vnitřní orbitě s periodou oběhu 2,4 dne. Jedná se o výše zmíněnou planetu typu mini-neptun.
| Podle Ústavu pro jazyk český AV ČR máme ve Sluneční soustavě planetu Jupiter nebo Neptun, ale pokud jde o typ exoplanety, doporučuje se uvádět „horký jupiter“, „mini-neptun“ apod. |
Studie byla založena na změnách jasnosti patrných v datech z vesmírné mise TESS a na analýze spekter ze spektrografu FEROS na dalekohledu.
Mini-neptun a ztracený jupiter. Astronomové objevili další exoplanety
