Článek
S pětičlennou posádkou, která vyhrála soutěž Expedice vesmír 2015, jsme se na začátku června letošního roku sešli na příbramském letišti, abychom společně zažili stav beztíže.
Na místě už pro nás bylo připraveno menší letadlo a my se rozdělili do tří skupin. Ty tvořili vždy dva „létající“ a zbytek posádky je jistil. My jsme šli na řadu jako poslední, takže jsme měli možnost ze země pozorovat, jak letadlo několikrát prudce stoupne a po chvíli zase prudce padá k zemi. Celý proces se několikrát opakoval a nás pomalu, ale jistě opouštělo nadšení z tak výjimečného zážitku.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Druhá skupina vyskákala z letadla a my si začali nasazovat popruhy. V malém letadle jsme si lehli na zem a bylo nám řečeno, že bude lepší, když si obličej položíme na zem. Po chvíli jsme zjistili proč.
Při prudkém vzletu nás to totiž k zemi doslova přilepilo. Trvalo to několik málo vteřin a v tu ránu někde za sebou slyším jen: „Už to bude.“ A také bylo. Nejprve mi do vzduchu vyletěly nohy a pak zbytek těla. Organizátoři akce, kteří nás v kabině jistili, nás v tu chvíli mírně odtlačili dolů a my si užívali plávání ve vzduchu. Stav beztíže trval zhruba sedm vteřin a my si to zopakovali čtyřikrát.
Za překonání strachu jsme na sebe byli pyšní, protože zážitek to byl opravdu skvělý! Stejný názor měli také výherci soutěže.
„Bylo to vynikající. Jsem velice rád, že jsem se toho mohl zúčastnit a že jsem mohl zažít těch pár géček,“ popsal zážitek Ondřej Brhlík.
„Bylo to úplně úžasné. Poprvé to byl ještě takový nezvyk, ale jak se to opakovalo, tak to bylo úplně skvělé. Já bych si to zopakovala klidně tisíckrát,“ řekla Novinkám Alena Kupská.
Vzdělávací soutěž Expedice vesmír, kterou pořádá časopis Vesmír společně s Fyzikálním ústavem AV ČR, vyhráli Alena Kupská, Ondřej Brhlík, Vojtěch Fárek, Adam Karas a Jakub Zemek. Ti se do finále museli probojovat několika koly a soutěžit se stovkami soupeřů.
Ti nejlepší z nejlepších měli splnit několik úkolů a jako výhru získali parabolický let. „Každý kosmonaut, který letí opravdu do vesmíru, tak předtím zkouší, jak bude na oběžné dráze montovat nějaké součástky. Trénuje ve stavu beztíže jak v trenažérech, tak i v parabolickém letu ve velkých letadlech. Když to trénují dospělí kosmonauti, tak proč by to nedělali dětští kosmonauti,“ popsal Novinkám Marek Janáč z časopisu Vesmír.
Parabolický let spočívá v tom, že letadlo letí po parabole – prudce vystoupá a pak se téměř střemhlav vrhne dolů k zemi, čímž způsobí, že se lidé díky setrvačnosti ocitnou ve stavu beztíže.