Článek
Sjednocení praktických, ústních i písemných zkoušek iniciovaly asi před deseti lety samy školy, kterým vadila rozdílná úroveň zkoušek, a tedy i absolventů téhož oboru. Zavádění nové závěrečné zkoušky pak probíhalo postupně s podporou několika evropských projektů. Do roku 2013/2014 se k jednotným zkouškám dobrovolně přidalo víc než 90 procent škol.
Akcent na praktickou stránku oboru
„Zkoušky jasně stanovují úroveň, které má žák dosáhnout, a to je velmi důležitá informace i pro budoucí zaměstnavatele,“ říká náměstek ministra školství Jaroslav Fidrmuc.
Jednotná zadání se vytvářejí pro každý obor zvlášť, témata připravují učitelé odborných škol ve spolupráci se zástupci zaměstnavatelů. Akcent je kladen na praktickou stránku oboru a uplatnění absolventů. Zadání jsou zpřístupňována prostřednictvím informačního systému, z něhož vybírá ředitel témata s ohledem na zaměření oboru a podmínky školy.
Zvýšila se i laťka pro školy
Pro školy, které jednotná zadání dosud nevyzkoušely, bylo nynější sjednocení zkoušek velmi náročné. „Některé měly potíže s prací v informačním systému, jiné zjistily, že jejich výuka či technické vybavení neodpovídá stanovené úrovni a musely to řešit,“ uvedla Dana Kočková z Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), který má nové závěrečné zkoušky na starosti.
Praktickou zkoušku podle jednotného zadání je možné uskutečnit jak ve škole, tak ve firmě, která může navrhnout témata vycházející z jejího výrobního programu. Stejně tak škola má možnost zařadit do zkoušek svou školní část, kde může žáky vyzkoušet z témat, na která ona klade důraz. Hodnocení výsledků zkoušky se řídí pravidly stanovenými v jednotném zadání.