Článek
Podle všeho bude třeba změnit dosavadní maturitní testy z matematiky. Kvůli tomu se ale musí přepsat katalogy požadavků pro matematiku. V tom případě je třeba přesvědčit jejich tvůrce, že je revize nutná a domluvit se s nimi, jakým směrem má jít. Změnit by se měly standardy, osnovy a výuka. V neposlední řadě by se mělo vysvětlit učitelům, proč by se měli vzdát svých dosavadních postupů. A ve finále by možná bylo dobré zavést i nové učebnice.
Pokud tyto změny Chládek neprovede, není jisté, že žáky začne matematika zajímat a že v ní budou chtít pokračovat na technických vysokých školách, kterým nedostatek kvalitních zájemců vadí. Druhým dopadem může být dramatický nárůst propadlíků u maturit.
Času je velmi málo. Učitelé by měli vědět hned od začátku, jak příští prváky středních škol učit, aby je dobře na povinnou maturitu z matematiky připravili.
Někteří učitelé vědí dobře, jak matematiku vyučovat, ale systém jim to moc neumožňuje. Úskalí systému výstižně popsal absolvent gymnázia Tomáš Zahradník ve svém blogu.
„Na většině českých středních škol se nejdřív učí výroky, takže celá třída dělá výroky. Následují rovnice, potom goniometrické rovnice, pak se probírá analytická geometrie, komplexní čísla a nakonec kombinatorika,“ popsal Zahradník.
Snadno se ztratí
„V průběhu studia se žáci naučili, že dostanou-li vypočítat příklad od září do listopadu, mají použít postupy pro rovnice a nerovnice. Od listopadu do ledna pak goniometrické funkce. Žák, který dokáže v zadané úloze najít vzoreček z taháku, dostane jedničku či dvojku,“ pokračuje.
U maturity však není dáno, jaký postup volit a jaký vzoreček se má použít, takže si student náhle neví rady. „Sám jsem ten pocit zažil během studia i u přijímaček na Oxford, kde vám matematické tabulky sotva pomohou, neboť v každém příkladu musíte použít znalosti ze tří oblastí matematiky. To ale český žák neumí,“ dodává Zahradník.
Chybou je podle něj to, že učitel nemá dost času, aby se věnoval každému studentovi a zkoušel různé způsoby vysvětlení souvislostí. „Matematiku, kde je třeba vlastní pochopení, jak dané věci fungují, nenaučíte třídu třiceti odlišně chápajících žáků na základě jednotného uspěchaného výkladu,“ uvedl. Zahradníkovým spolužákům to prý také připadalo moc rychlé, jiným moc těžké, nesrozumitelné nebo nezajímavé.
A student, který něco nezvládl na začátku, už se v tom plácá nadále. „Zatímco v dějepisu neznalost roku úmrtí Caesara nevede k debaklu při osvojení poznatku, kdy zemřel Hitler, nepochopení rovnic a nerovnic vede k nepochopení všech dalších oblastí matematiky,“ dodal.
Jak si oblíbit matematiku
Odborníci i lidé z praxe hovoří podobně. Jednak děti nevědí, jak taková matematika souvisí se životem, jednak překotná výuka vede k tomu, že se našprtají vzorečky a postupy k dané látce, použijí je při písemce, a pak je zapomenou. Jestliže chce ministr rozvíjet více logické myšlení, tak biflování vzorečků jde proti tomuto záměru.
Moderní metody, které například stojí i za úspěchem postupů profesora Milana Hejného, a které podporuje i ministr, však vyžadují, aby žáci nad příklady více uvažovali.
Každý žák by si měl prožít stejné poznávací procesy, jaké zažívali matematici při objevování svých poznatků. To už z hlavy nevymaže, také se ale naučí matematickému myšlení, po kterém se dnes tolik volá. Předmět se tak stane srozumitelným a žáci se ho přestanou bát.
Takový přístup si však vyžaduje podle odborníků více času. Řešením by bylo buď přidat více hodin matematiky, anebo ubrat povinné látky.
Podle Luďka Šnircha, učitele matematiky SŠ na Bruntálsku, bude nutné na středních školách změnit výuku matematiky, a to podle Katalogu požadavků k maturitě 2019, které by měly být změněny do května 2015.
„Matematika je teď hodně formální. Pokud chcete studovat Matematicko-fyzikální fakultu jako já, nebo strojařinu, tak je to v pořádku. Ale kolik lidí tam jde? Když to takhle děláte na základce a na střední škole, tak můžete vzbudit nechuť. Jde o to, aby studenti neměli z matematiky strach, aby se na hodiny těšili, našli v sobě motivaci se do ní zanořit a zažili úspěch,“ řekl Právu Šnirch.
Bič nepomůže
„Jsem si jist, že motivace jde změnit, ale musí se to postavit na jiném principu. Nemůžete šlehat bičem - povinnou maturitou. To už na dnešní děti vůbec nefunguje, protože ony se narodily ve svobodné společnosti. Když nad nimi začnete práskat bičem, tak v nich možná vyvoláte strach, ale nefunguje to,“ tvrdí učitel.
Podle něj by třeba nevadilo, kdyby z požadavků zmizely třeba goniometrické rovnice. Nahradit by se mohly něčím praktičtějším, co by žáci přivítali, jako třeba finanční gramotností, díky níž by si uměli počítat úroky, úvěry, splátky atd.
Kantorovi i mnoha dalším zasvěcencům také vadí, jak je současná maturita z matematiky nastavena. Zejména kritizuje množství úloh, které dávají na výběr z několika řešení. Úlohy se pak sice snáze vyhodnocují na počítačích, ale žák tomu uzpůsobuje svou strategii a uchyluje se k tipování a podvádění. „Forma maturity de facto špatným způsobem ovlivňuje výuku a přípravu,“ míní pedagog.
Podle Šnircha lze chybějící nové učebnice nahradit materiály na internetu. Ale přehlednou příručku s originálními nápady by kantoři uvítali. K mání jsou zatím učebnice profesora Hejného, ale jen pro první stupeň ZŠ.
O změně metod a výuky hovoří i zástupci průmyslu a odborů, které za povinnou matematiku lobbují. Oddalovat ale nic nechtějí a věří Chládkovi, vládě a její finanční intervenci.
| I po zavedení kalkulaček jsou učebnice pořád stejné |
|---|
| Pokud se mají měnit metody, mělo by se to odrazit i na podkladech k výuce. Závažným problémem pro školy je, že se nedokázaly vypořádat s pokrokem, který žákům matematiku usnadňuje a nemusí v ní jít příliš do hloubky. A jak už bylo uvedeno, bez hlubšího porozumění matematicky myslet nelze.Podle Luďka Šnircha nejsou stávající učebnice pro dnešní výuku příliš inspirující. Vycházejí prý sice pořád nové učebnice, ale v podstatě se jedná jen o nové vydání ve starém kabátu. Na jeho škole používají učebnice z 80. let.„Žáci mají nejen počítat, ale také si to nějak prožít. Matematika je konzervativní věda, protože se nemění napříč staletími, tak to svádí k tomu, že můžete vzít sbírku 50 let starou a pořád počítat. Jenže mezitím se svět změnil, a i žáci se změnili. Přibyly kalkulačky, internet... Ale já jsem chodil do školy s logaritmickým pravítkem, takže jsme museli hodně přemýšlet,“ zavzpomínal. Podle něj se s efektivnějšími nástroji musí změnit i zadávané úlohy.Matematik Oldřich Botlík z firmy Kalibro, která vyvíjí testy pro inovativní školy, na příkladu kalkulaček popsal, jaké dopady na školu měly.„Počítání z hlavy má velký význam. Nutí to člověka pracovat na několika úrovních současně, kontrolovat se. To je důležité, ale škola to nedokázala obhájit, protože technologie se prosadila, ať už to škola chtěla, nebo ne. Co je ale důležité, že současně odpadlo něco, co měla škola lety odzkoušené, a nenahradila to,“ řekl Právu Botlík.Podle něj tedy chybí dětským mozkům trénink, na některé matematické problémy nestačí a matematika jako předmět pak plní svou roli čím dál méně.Sám předkládá třeťákům čtvercovou síť a děti na ní mohou zkoumat, jak se popisují lomené čáry pomocí šipek. „Není v tom žádná násobilka. Jsou to dvě matematické struktury přiměřeně složité pro třeťáky, kteří je mohou s velkým zájmem zkoumat třeba půl roku. Ve Francii to tak dělají. Když žákům dojde inspirace, učitel je trochu popostrčí,“ uvedl.Kritizuje také odtrženost matematiky od reálného života. Například u zaokrouhlování žáci netuší, jak souvisí se životem. Děti se neseznámí se situacemi, kdy je při zaokrouhlování třeba počtu obyvatel určitého města vhodné zaokrouhlovat jednou v řádu desítek tisíc a jindy zase v řádu stovek.„Vzdělávací standardy o tom také nic nepíšou. Na jedné straně je svět, který je bohatý, nejednoznačný, na druhé straně je učivo matematiky, které něčemu v tom světě odpovídá, ale oni ten vztah odříznou. Oni ho jenom blbě simulují ve slovních úlohách, ale jinak k němu děti nepouštějí a nechávají je jen ve světě matematického aparátu,“ dodal Botlík. |