Zatím nejslibnější objev: Na planetě K2-18b by mohl existovat život

Vědci oznámili nové poznatky získané pomocí Webbova teleskopu americké vesmírné agentury NASA, které posilují domněnku, že exoplaneta (planeta mimo Sluneční soustavu) K2-18b má ve své atmosféře molekuly, které jsou na Zemi produkovány pouze živými organismy.

Aktuální oznámení navazuje na předchozí pozorování zveřejněná v roce 2023 stejným týmem. Ta tehdy naznačila slabou přítomnost molekuly sloučeniny síry dimethylsulfidu (DMS) na K2-18b, tedy planetě, o které tým předpokládá, že by mohla být pokryta globálním oceánem.

Nová data, získaná pomocí jiného přístroje na palubě teleskopu, přinesla další důkazy o chemickém signálu DMS, a navíc i známky příbuzné molekuly: dimethyldisulfidu (DMDS). Na Zemi tyto plyny produkuje mořský fytoplankton a bakterie.

Jak informovala zpravodajská stanice BBC, jedná se o druhý a zatím nejslibnější objev, kdy vědci zaznamenali v atmosféře planety chemické látky spojené s životem pomocí tohoto dalekohledu. Tým z Cambridgeské univerzity i nezávislí astronomové však upozorňují, že k potvrzení těchto výsledků je zapotřebí dalších údajů.

Tým podle serveru Astronomy zdůrazňuje, že netvrdí, že objevili život, a že je zásadní shromáždit více dat k potvrzení těchto detekcí. Zároveň však nechtějí zlehčovat význam tohoto momentu – skutečnost, že molekuly, které by mohly být potenciálními známkami života v jiných hvězdných systémech, jsou nyní v dosahu našich nejvýkonnějších teleskopů.

„Toto je zatím nejsilnější důkaz, že tam venku možná existuje život. Mohu realisticky říci, že tento signál můžeme potvrdit během jednoho až dvou let,“ řekl vedoucí výzkumný pracovník Astronomického institutu Cambridgeské univerzity Nikku Madhusudhan.

Planeta K2-18b je dvaapůlkrát větší než Země a je vzdálená 124 světelných let od Slunce.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je tak výkonný, že dokáže analyzovat chemické složení atmosféry planety na základě světla, které prochází z malého červeného slunce, hvězdy typu červený trpaslík, kolem které obíhá.

Profesor Madhusudhan uvedl, že byl překvapen tím, kolik plynu (DMSD) přístroj rozpoznal během jediného pozorovacího okna. „Množství tohoto plynu v atmosféře, které odhadujeme, je tisíckrát vyšší než na Zemi,“ poznamenal.

„Takže pokud je spojení s živými organismy skutečné, pak se tato planeta bude hemžit životem,“ nechal se slyšet.

Podle BBC rovněž zmínil, že „pokud se potvrdí, že na K2-18b je život, mělo by to v podstatě potvrdit, že život je v galaxii velmi rozšířený“.

Avšak poslední objev skrývá v této fázi i mnohé nevyřešené otázky, jak tým prof. Madhusudhana přiznává. Zaprvé, toto nejnovější zjištění nedosahuje úrovně, která je nutná k tomu, aby se dal považovat za „neprůstřelný“ vědecký objev. K tomu si vědci musí být na 99,99999 procenta jisti, že jejich výsledky jsou správné a nejedná se o náhodný údaj. Ve vědeckém žargonu to znamená výsledek pět sigma.

Nejnovější výsledky jsou pouze tři sigma, tj. 99,7procentní jistota, že v atmosféře dané planety existuje alespoň jeden z uvedených plynů. Je to však více než zmíněný výsledek 1 sigma (68 procent), kterého tým dosáhl před 18 měsíci.

I kdyby cambridgeský tým získal výsledek pět sigma, nebude to podle Catherine Heymansové z Edinburské univerzity přesvědčivý důkaz o existenci života na planetě. „I s touto jistotou zůstává otázka, jaký je původ tohoto plynu,“ řekla BBC Heymansová. Na Zemi ho produkují mikroorganismy v oceánu, ale ani s dokonalými údaji nemůžeme s jistotou říci, že je biologického původu i ve vzdáleném světě, vysvětlila.

I proto tým z Cambridge zjišťuje, zda lze dimethylsulfid a dimetyldisulfid vyrobit v laboratoři neživými prostředky.

Výzkum byl ve středu publikován v časopise The Astrophysical Journal Letters.