Zátěž ředitelů MŠ a ZŠ v Česku nepedagogickými činnostmi je enormní, upozorňuje expert

Studii v Praze představili zástupci Vysoké školy ekonomické a Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Autoři navrhli i několik možných řešení. Školy by mohly sdílet zajišťování nepedagogických činností. Například by jedna firma zajišťovala pro školy na území správního obvodu obce s rozšířenou působností finanční a mzdové účetnictví. To se podle Fischera někde již děje.

Systém, ve kterém má každá škola právní subjektivitu a ředitel každé školy bez ohledu na její velikost plní stejné povinnosti statutárního zástupce, je podle autorů studie neefektivní.

Zhruba polovina mateřských a základních škol jsou přitom podle nich malé školy do 100 žáků. Ředitelé podle výsledků průzkumu věnují pedagogickému vedení jen asi 23 procent svého času, ideálně by to mělo být 50 až 80 procent.

Deseti nepedagogickým činnostem, na které se autoři ve studii ptali, věnují ředitelé v průměru 30 pracovních hodin týdně. Nejvíce času v průměru věnují správě školních dokumentů (5,6 hodiny), finančnímu účetnictví (pět hodin) či právní agendě (čtyři hodiny).

Např. v modelovém obvodu obce s rozšířenou působností s 39 školami a 6000 žáků by při sdílení činností bylo možné měsíčně ušetřit 0,89 milionu korun, asi 11 procent ze současných 8,2 milionu korun, uvedli autoři ve studii. Sdílení by podle nich uvolnilo 2,5 přepočteného úvazku ředitele školy, čas by mohl věnovat vedení výuky. Pro větší časovou úsporu pro ředitele je podle Fischera prostor při administrativním sloučení škol.

„Zdůrazňuji, že se jedná o administrativní sloučení čili nejde o zavírání budov, nejde o stěhování žáků na druhý konec města, do jiné budovy, do jiné vesnice. V žádném případě,“ řekl Fischer.

Vědci připravili několik variant. Pokud by se administrativně sloučily školy, které mají stejného zřizovatele, a zároveň by se sloučily malé školy v území tak, aby měly minimálně 250 žáků, bylo by podle Fischera možné ušetřit asi 18 procent financí a asi 45 procent celkového času ředitelů.

Uspořené finance by se podle Fischera mohly využít na financování týmů místní školské správy. Ty by zajišťovaly pro školy činnosti, které nyní zatěžují ředitele, a poskytovaly by jim podporu v pedagogické činnosti. Peníze by podle něj ze systému nezmizely, ale byly by efektivněji využité.

Ředitelé by podle něj zůstali řediteli a měli by stejný plat jako nyní, ale neměli by podle Fischera povinnosti statutárního orgánu. Měli by podle něj čas na žáky, rodiče i své kolegy.

Propočty autorů vycházejí z dotazníkového průzkumu mezi řediteli mateřských a základních škol. Do průzkumu bylo zařazeno 1833 odpovědí.