Zástupci VŠ povinnost nosit respirátory chápou, v řadě z nich to už platí

Aktuálně mají studenti vysokých škol povinnost nosit respirátory ve vnitřních prostorech v případě, že nejsou usazeni. Zpřísnění podmínek je podle univerzit stále lepší volbou, než kdyby musely přejít na distanční výuku.

„Povinnost nosit respirátory ve výuce na naší univerzitě platí už nyní. Studenty jsme k tomu nabádali od začátku semestru, povinné je to od konce října a toto opatření se týká i vyučujících,“ poznamenala ve středu rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Ve škole podle ní i přes zhoršování epidemické situace pokračuje prezenční výuka.

Nové a přísnější opatření nic nemění ani pro studenty Univerzity Palackého v Olomouci. I tam totiž podle nařízení rektora ochranné prostředky studenti při výuce už nosí.

Také studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně již nosí povinně respirátor při výuce. Na univerzitě také přešli ve výuce, které se účastní více než 50 lidí, do online podoby. Jako opodstatněné vzhledem ke zhoršování epidemie vnímá opatření i Ostravská univerzita.

Nošení respirátorů ve výuce zavedly rovněž některé VŠ v Praze již dříve. Např. na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) je povinné už od začátku tohoto semestru, tedy od poloviny září. Minulý týden se pro něj rozhodlo také České vysoké učení technické (ČVUT). Výuku to podle zástupců škol nekomplikuje, přejít více na online vzdělávání se zatím nechystají, důvodem je podle nich i vysoká proočkovanost jejich studentů.

Česká zemědělská univerzita (ČZU) respirátory i ve výuce již delší dobu všem studentům doporučuje. „Naše vedení neočekává, že by zavedení povinných respirátorů vedlo ke komplikacím,“ zmínila mluvčí ČZU Karla Mráčková.

Podobně se vyjádřila i mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) Martina Mlynářová. Připomněla, že studenti a zaměstnanci museli už nyní nosit respirátory na chodbách či v menze.

Mráčková doplnila, že ČZU využívá takzvanou hybridní formu výuky, která umožňuje kombinovat prezenční a online výuku. Podle ní to efektivně snižuje počty přítomných na přednáškách.

„Pokud se v konkrétní studijní skupině objeví více pozitivně testovaných studentů, operativně se přechází na online výuku po dobu jednoho nebo dvou týdnů a poté se vracíme k normální výuce,“ popsala. Systém podle ní funguje dobře. Praktická výuka se koná v menších skupinách, nad 50 lidí v učebně je podle odhadu v současnosti přítomno v deseti procentech výuky na škole.

Předseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš se nicméně nechal ve středu slyšet, že je zklamaný z přístupu vlády k šíření covidu-19. Podle něj vyžaduje rychle se zhoršující epidemie aktivnější přístup k zamezení šíření viru. Jaká opatření by se měla přijmout, však nespecifikoval.

„Ale právě o povinném nošení respirátorů ve výuce nad 50 lidí, které má podle vlády platit od 15. listopadu, už dříve rozhodly některé VŠ samy,” připomněl. Masarykova univerzita toto opatření zavedla sama už od 1. listopadu. Opatření vlády by proto očekával propracovanější a neměla by se zaměřovat jen na školy.

Bareš podotkl, že momentálně se oběťmi opatření proti epidemii stávají zejména děti do 12 let, pro které ještě není ani očkování a které se kvůli šíření viru ve školách často dostávají do karantény. Dodal, že na Masarykově univerzitě je naočkovaných proti covidu-19 až 75 procent studujících a na kolejích má očkování 92 procent osob.

Nemocnice a jednotky intenzivní péče se podle Bareše, který je profesorem neurologie, už opět začínají výrazně plnit pacienty s covidem-19.

Ve čtvrtek se ale objevila informace, že se obecně zvažuje v Česku tzv. rakouský model, který by pro neočkované a ty, kteří prokazatelně neprodělali covid, znamenal zapovězení přístupu do restaurací, na stadiony či na další místa, kde je nyní nutné prokazovat bezinfekčnost.

O tom, že vláda na svém pátečním jednání hodlá jednat o opatřeních, která mohou být „zásadní”, hovořil ve čtvrtek i premiér Andrej Babiš (ANO). Přísnější opatření by podle jeho vyjádření měla platit od pondělí 29. listopadu.