Hlavní obsah

Zástupci ministerstva: Možné zkrácení výuky na ZŠ neohrožuje přípravu úprav učiva

Praha

Možné zkrácení základní školy z devíti na osm let neohrožuje dosavadní práce na úpravách vzdělávacích plánů a není kvůli tomu zatím nutné ani měnit harmonogram revize učiva. Vyplývá to z vyjádření ředitele Národního pedagogického institutu (NPI) Iva Jupy a zástupců ministerstva školství na konferenci Kurikulum 2023, která se konala minulý týden, a z jejich odpovědí na dotazy ČTK.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Žáci 8. třídy ZŠ Antonína Čermáka v Praze na snímku z 24. května 2023 během výuky chemie (ilustrační foto).

Článek

Na změnách v učivu pracují odborníci při pedagogickém institutu od září 2022, první školy by podle schváleného harmonogramu mohly přizpůsobit výuku novým vzdělávacím plánům od září 2024. O možných změnách v délce školní docházky mluvil při svém nástupu do funkce ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Ministr Bek chce jednat o zrušení 9. tříd ZŠ a prodloužení povinné školní docházky o dva roky středoškolského studia.

Změny v tzv. rámcových vzdělávacích programech (RVP) pro školy slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Úpravy nyní chystá ministerstvo školství s Národním pedagogickým institutem, který je jeho příspěvkovou organizací.

Ministr Bek, který nedávno nastoupil do funkce, uvedl, že chce jednat o zrušení devátých tříd základních škol a prodloužení povinné školní docházky o dva roky středoškolského studia.

Fiala s Bekem řešili s hejtmany přijímačky na střední školy

Domácí

Materiály, které pro změny v učivu experti dosud připravili, je podle Jupa v současnosti možné použít pro devítiletou i osmiletou docházku na ZŠ. „Máme zatím základní stavební kameny a výstupy, na kterých se odborná veřejnost domlouvá. Změna (délky školní docházky) z našeho pohledu přichází dost brzo na to, abychom nemuseli nic předělávat, někam couvat,“ řekl Jupa.

Podle zástupců ministerstva a institutu nyní experti ve skupinách tvoří návrhy změn ve výuce ZŠ podle zadání od resortu. Počítá se s redukcí a aktualizací obsahu vzdělávání i s navýšením počtu hodin, o jejichž náplni mají školy rozhodnout samy. Ve výuce by mělo být víc času na prohlubování a rozvíjení učiva.

NPI by měl podle Jupy představit dosavadní práci expertů na přelomu května a června, následovat bude mj. veřejná diskuse a připomínkování. Upravený rámcový vzdělávací program by měl být podle informací na webu představen v poslední čtvrtině tohoto roku.

Málo času na zavedení změn?

Podle dosavadního harmonogramu by měl být nový RVP pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025 a ve všech třídách by se podle něj mělo učit od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024. Někteří experti ale v posledních měsících upozorňují na to, že na zavedení změn do výuky zbývá málo času.

Možnou změnu harmonogramu nedávno připustil i Bek. Podle Jupy zatím ale není posunutí termínů „bezpodmínečně nutné“.

Zkrácení druhého stupně ZŠ není dle ministerstva v tomto volebním období reálné

Věda a školy

Za zásadní pro úspěšnost modernizace výuky označili zástupci institutu a ministerstva podporu učitelů a škol při zavádění změn. Ta by měla mít podobu např. modelových školních vzdělávacích programů. Vzniknout mají minimálně tři modely. První bude nastaven podle předmětů, druhý bude spojovat obory, které k sobě mají tematicky blízko, a třetí bude zaměřen na výuku podle jednotlivých témat, popsal zástupce ředitele odboru základního, předškolního a speciálního vzdělávání MŠMT Jan Jiterský.

Rámcové vzdělávací programy na rozdíl od dřívějších osnov neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. O potřebě revize rámcových programů se mluví zhruba od roku 2016.

Zachovejte povinnost druhého cizího jazyka v ZŠ, žádají jazykáři nového ministra

Věda a školy

Institut pomůže školám se zavedením nové informatiky

Věda a školy

Výběr článků

Načítám