Hlavní obsah

Zástupce ZŠ: Největší potíž v začleňování uprchlíků do škol je kapacita

Praha

Největší potíž v začleňování ukrajinských uprchlíků do vzdělávacího systému v ČR je podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce nízká kapacita škol. Volných míst je podle něj zatím dost, první zájemci o docházku se ale už začínají hlásit a školy čekají postupně čím dál větší nápor. S překonáním jazykové bariéry jim pomáhají tlumočníci, které mohou zaměstnávat jako koordinační asistenty.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Školy také pro ukrajinské děti zajišťují kurzy českého jazyka pro cizince, není ale snadné najít do nich učitele,“ sdělil Zajíc.

Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) může Česko v současnosti do běžných českých tříd integrovat zhruba 100 tisíc ukrajinských dětí. V ČR je podle statistik ministerstva zhruba 4238 základních škol, které navštěvuje kolem 964 600 žáků.

Ahoj, loučily se ukrajinské děti v Praze s ministrem Gazdíkem

Věda a školy

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli řekl, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijeli do ČR kvůli ruské invazi, se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na 100 tisíc.

Podle Zajíce se nyní do českých škol začínají hlásit první uprchlíci. Například do ZŠ Pečky na Kolínsku, kde je ředitelem, nastoupil v pondělí jeden ukrajinský žák. V úterý přijdou do školy další dva a dál jsou nahlášeni ještě tři.

„Postupně to narůstá a bude to ještě vlna,“ poznamenal.

Rakušan: V Česku je podle odhadů už zhruba 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Válka na Ukrajině

Doplnil, že podle pokynů ministerstva školství v tuto chvíli zatím uprchlíci nemají povinnost se do škol hlásit. Situace je podle něj komplikovaná, protože nikdo neví, co bude dál.

„Kapacita škol je asi největší zádrhel, který tu v současné době existuje,“ konstatoval.

Praha už nápor uprchlíků nezvládá, chtěla by pomoc armády

Válka na Ukrajině

Třeba ZŠ Pečky podle něj nyní může přijmout zhruba 15 žáků do naplnění povolené kapacity. Do školy by se podle něj vešlo asi i více žáků, ale museli by to schválit mimo jiné hygienici a hasiči. Proces navýšení kapacity tak podle Zajíce není snadný. MŠMT již avizovalo, že jedná o možnosti jeho zjednodušení.

V současnosti se podle Zajíce do škol zapisují hlavně děti, které přijely do ČR za svými pracujícími rodiči. „Většina z těch dětí neumí česky,“ připomněl.

Aby příští školní rok zvládli běžnou výuku

Komunikace s pracovníky škol podle něj zpočátku většinou funguje s pomocí tlumočníků z Národního pedagogického institutu (NPI) nebo Ukrajinců, kteří již dříve žili v ČR. Zajíc vysvětlil, že tlumočníci mohou se školou uzavřít dohodu a pracovat v ní jako koordinační asistenti.

Ukrajinské děti se nemusejí hned hlásit do škol a školek, oznámilo MŠMT

Věda a školy

Zejména mladší školáci jsou podle něj velmi přizpůsobiví a umí se se spolužáky rychle domluvit. Na to, aby zvládli i klasickou výuku, se ale potřebují jazyk naučit ještě lépe, řekl. Za důležité považuje, aby se mohli do běžné výuky zařadit od příštího školního roku.

Od září 2021 se upravil systém jazykové podpory cizinců ve vzdělávání tak, že v každém správním obvodu obce s rozšířenou působností musí aspoň jedna základní škola nabízet kurzy češtiny. Rozsah kurzu je do 200 hodin podle úrovně znalostí po dobu maximálně deseti měsíců. Kritici již dříve uvedli, že tento systém nadále opomíjí potřebu dlouhodobé podpory jazyka při výuce.

Související články

Výběr článků

Načítám