Článek
Společenský styk má svá pravidla a je nutné vědět, jak se chovat, aby naše profesionalita a oborová fundovanost byla znalostí těchto " drobností" umocněna.
Tři kategorie významnosti
Ve společnosti jsou významnějšími osobami žena, starší a nadřízený. Těm prokazujeme úctu, vytváříme jim komfortní podmínky (pomáháme jim do kabátu, otevíráme dveře, usazujeme je na čestná místa u stolu nebo v autě). K těm třetím zařadíme i klienta, obchodního partnera, hosta, tedy ty, které bez ohledu na pohlaví nebo věk zařadíme do kategorie významných osob. Nade všemi kategoriemi stojí osobnosti z kategorie VIP - ústavní činitelé, celebrity, zahraniční hosté.
Chceme-li ve společnosti uspět, musíme umět rychle identifikovat, kdo je společensky významnější a kdo méně a z toho vycházet při všech úkonech, které nás čekají: podávání ruky, představování, usazování u stolu, vcházení do dveří atd.
Žena vždy na prvním místě
Jak si ovšem poradíme při "konfliktu principů"? Stojím-li se svým nadřízeným a přichází žena, koho mám představit komu jako prvního? Nebo, jsem-li žena a vítám se se starším mužem - nabídnu mu ruku, nebo budu čekat, až to udělá on? Funkce i věk jsou relativní, jediným pevným bodem je žena. To je znak neměnný, nezpochybnitelný a na první pohled jasný.
Další dvě kategorie jsou hodně relativní. Kdo je to vlastně "nadřízený"? Vedoucí oddělení? Ředitel odboru? Náměstek, nebo sám generální? Funkce je ten nejméně významný ze všech tří principů, protože jako jediná je pomíjivá. Dnes náměstek, zítra referent.
Takzvaného nadřízeného nadřadíme ženě až od úrovně ministra, teprve tam ženský princip ustoupí. Kromě pravidla je samozřejmě dobré používat i zdravý selský rozum. Jestliže někomu představujeme svoji novou devatenáctiletou asistentku a zároveň generálního ředitele našeho koncernu, dáme přednost šéfovi.