Zaparkování na orbitě dvě hodiny po startu. Čínská loď překonala rekord Sojuzu

V sobotu ve 3:03 SEČ odstartovala z kosmodromu Wen-čchang nosná raketa CZ-7 (Dlouhý pochod 7) s nákladní kosmickou lodí Tchien-čou.

„Ta si svůj samostatný pobyt na oběžné dráze okolo Země dlouho neužila a již v 5:10 SEČ se spojila s čínskou kosmickou stanicí. Připojila se (v automatickém režimu) k zadnímu spojovacímu uzlu základního modulu Tchien-che (Nebeská harmonie). Od startu po připojení tak uplynuly pouze 2 hodiny, 7 minut a 45 sekund. Padl tak rekord Sojuzu MS-17 z října 2020, který byl 3 hodiny, 3 minuty a 43 sekund,“ shrnul na Twitteru odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Nákladní loď vyrazila k vesmírné stanici 12 dní poté, co se k ní připojil poslední modul. Skončilo tím budování stanice, která vzniká bez pomoci jiných států.

Čína se nepodílí na projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli nesouhlasu USA. Američanům se nezamlouvá, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo čínské komunistické strany.

Čína se nyní chystá na další krok, kterým bude výměna posádky stanice Tchien-kung. Ještě do konce měsíce by měla odstartovat loď Šen-čou 15 se třemi astronauty – ti se připojí ke třem současným obyvatelům stanice, dvěma mužům a jedné ženě. Nové osazenstvo má na oběžné dráze zůstat zhruba šest měsíců, jejich předchůdci by se měli na Zemi vrátit v prosinci.

Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru, v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci, loni pak na Marsu. Peking rovněž uvažuje o vyslání lidské posádky přímo na Měsíc.