Odstartovala mise, která bude u Jupiterova měsíce hledat stopy života

Původně měla raketa vynést sondu z kosmodromu v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě do vesmíru 10. října, avšak kvůli hurikánu Milton byl termín posunut. Sonda pomůže vědcům určit, zda podpovrchový slaný oceán Europy ukrývá „ingredience pro život“, napsala SpaceX na síti X.

Sonda amerického vesmírného úřadu NASA, která se už v kosmickém prostoru zdárně oddělila od raketového nosiče (potvrzuje to příspěvek ze sítě X pod tímto odstavcem), by měla k Jupiteru dorazit v roce 2030. Bude tam tedy zkoumat, zda je Jupiterův měsíc Europa vhodný pro udržení života.

Tento svět u největší planety Sluneční soustavy je již dlouho považován za potenciálně vhodné místo pro hledání mimozemského života. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, přičemž pod touto zmrzlou krustou zřejmě existuje poměrně rozsáhlý, desítky kilometrů velký podzemní oceán, tvořený hlavně slanou tekutou vodou.

Europa Clipper má v únoru 2025 proletět kolem Marsu a v prosinci 2026 se naposledy vrátí k Zemi, u které provede gravitační manévr. V dubnu 2030 pak dojde k jejímu příletu k Jupiteru a vstupu na jeho oběžnou dráhu.

Záznam přímého přenosu startu od NASA

Jak píše internetový časopis Kosmonautix, zařízení totiž bude Europu studovat právě z oběžné dráhy kolem plynné planety. Kdyby sonda obíhala přímo kolem měsíce, byla by vystavena mnohem vyšším dávkám radiace.

Na sondu bude čekat téměř 50 průletů kolem Europy v různých vzdálenostech a nad různými oblastmi. Na její palubě je připravených devět vědeckých přístrojů. Jedním z mnoha aspektů, které bude sonda Europa Clipper prověřovat, je produkce kyslíku.

Za připomenutí v této souvislosti stojí studie, kterou v březnu zveřejnil odborný časopis Nature Astronomy. Podle ní v nitru Jupiterova měsíce Europa vzniká asi 1000 tun kyslíku každý den. Tato rychlost produkce odpovídá zhruba 12 kg kyslíku za sekundu. Vědci se přitom domnívají, že část kyslíku vyrobeného tímto způsobem by se mohla dostat do podpovrchového oceánu Europy a posloužit jako možný zdroj metabolické energie pro tamní hypotetický život.

Na základě předchozích důkazů a modelů se výzkumníci domnívali, že každou sekundu by mohlo být uvnitř Europy vyrobeno asi 5 až 1100 kg kyslíku za sekundu. Nově změřený výsledek, zveřejněný 4. března 2024, se tedy nachází blízko spodního konce tohoto rozsahu.

Šance na rozsáhlou biosféru (s formami života konzumujícími kyslík) uvnitř podzemního oceánu Europy jsou tak sice podle posledních dat z americké sondy Juno spíše malé, nicméně nikoli vyloučené.