Zaměstnavatelům nejvíce vadí Facebook

Přístup k internetovému obsahu typu sociálních sítí přitom ke své práci potřebuje jen dvaadvacet procent zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy technologické společnosti Outsourcing Solution, která pomáhá firmám efektivně využívat výpočetní techniku, mezi třemi stovkami firem z různých sektorů.

Zaměstnavatelé na vzrůstající oblibu sociálních sítí, které nejvíce omezují pracovní výkonnost zaměstnanců, reagují několika způsoby. „Buď omezují přístup k internetovým službám či odstřihují od internetového obsahu paušálně všechny zaměstnance, nebo alespoň vybrané profese. Firem, které zaměstnancům zcela či dílčím způsobem znemožňují přístup k internetu, je více než polovina, konkrétně 58 %,“ shrnuje výsledky analýzy Jiří Jakeš, generální ředitel společnosti Outsourcing Solution.

Zaměstnavatelům nejvíce vadí erotické stránky (98 %), které jsou zpravidla odstřihovány automaticky. V nemilosti je rovněž sociální síť Facebook (82 %) a servery s bulvárním či placeným obsahem (77 %). V českých sociálních sítích typu Líbímseti.cz (64 %) či Lidé.cz/Spolužáci.cz (60 %) proti tomu ve firmách nevidí takovou hrozbu, nejspíše proto, že četnost jejich návštěv klesá.

Naprosté znemožnění přístupu k internetu je příliš radikální a není v souladu s požadavky doby na informované a motivované zaměstnance. V současné době je proto na vzestupu profilování přístupu k internetu podle jednotlivých profesí. Zhruba třetina firem prosazuje přístup, kdy manažeři umožňují připojení k webu podle popisu pracovních činností a také požadavků na bezpečnost.

„Podle dlouhodobého monitorování pracovních profesí kupříkladu víme, že v očích zaměstnavatelů je ,nejrizikovější‘ profesí skladník. Právě u něj je největší tendence masivně zneužívat v pracovní době přístupu k internetu pro vyřizování soukromých záležitostí nebo kvůli zábavě,“ uvádí Jakeš.

Skladník je příklad profese, kterou zaměstnavatelé nejčastěji odstřihují od internetu.

Mezi další „podezřelé“ profese se řadí pracovník administrativy či účetní. „U pracovníka administrativy se má za to, že jeho práce je čistě úřední a přístup k internetu jej rozptyluje od jeho výkonu. Účetním je zase často znemožňován přístup jen k určitým stránkám, protože potřebují pracovat s některými zdroji, jako jsou ARES či obchodní rejstřík, které jsou přístupné na internetu,“ tlumočí názory zaměstnavatelů Jiří Jakeš.

U účetních stejně jako u řady profesí, jež přicházejí do kontaktu s financemi či důvěrnými informacemi, navíc přistupují zvýšené nároky na bezpečnost, které omezují benevolentní přístup k jejich volnému pohybu na síti.

Sociální sítě podle analýzy Outsourcing Solution tolerují zaměstnavatelé pouze u profesí, které je využívají pro práci či jim slouží k podpoře kreativního potenciálu. Typicky jde o personalisty, marketingové a public relations specialisty a zaměstnance v médiích.

„Pro ně se sociální sítě jeví jako vhodný nástroj také díky tomu, že je mohou využívat pro neformální rozvíjení svých pracovních kontaktů,“ připomíná Jakeš. V jiných profesích mají sociální sítě zelenou jen tehdy, pokud jsou využívány pro komunikaci uvnitř firmy nebo externími subjekty.

Častým argumentem zaměstnanců odstřižených od internetu je absence inspirativního odpočinku a relaxace, které se prý v podobě pracovního výkonu zaměstnavateli vrátí a bohatě vyplatí.

Odborníci z oblasti rozvoje lidských zdrojů ale takové tvrzení dementují: „Argument zaměstnanců o inspirativním odpočinku a relaxaci je poněkud lichý; v zaměstnání jsou lidé odměňováni za výkon a výsledky, odpočívat a relaxovat mohou mimo pracovní dobu,“ říká psycholog Michal Walter.

Připouští nicméně, že u některých kreativnějších profesí může čas strávený mimopracovními aktivitami na internetu sloužit jako inspirační pauza před náročnými výkony, které jsou experti nuceni odvádět.

„Podstatná je však odvedená práce, proto záleží na zaměstnavatelích, zda kreativnějším profesím poskytnou na sociálních sítích prostor,“ dodává Michal Walter z České asociace psychologů práce.