Zaměstnavatelé žádají zahraniční zkušenosti

Uchazeči se zkušenostmi z multikulturního prostředí, znalostí více cizích jazyků a zahraničními kontakty mají na trhu práce výhodnější pozici. Na tento trend reagují vysoké a vyšší odborné školy, které expandují do zahraničí a zakládají tam své pobočky.

„K rostoucí expanzi vzdělávacích institucí do zahraničí přispěla ve velké míře i ekonomická krize. Kvůli ní se změnilo nejen firemní myšlení, ale i podmínky plánování a vedení firem. Pro mezinárodní společnosti jsou aktuálně perspektivnější absolventi, kteří studovali v zahraničí a hovoří plynně dvěma či více cizími jazyky. Zkušenost z jiné země jim zároveň pomáhá rychleji se adaptovat na styl práce a multikulturní firemní prostředí,“ říká Hana Velíšková, ředitelka v oddělení Human Resources, KPMG Česká republika.

Sílící konkurence ze strany netradičních poskytovatelů vzdělávání je patrná zvláště ve vyspělých ekonomikách. Aktivní jsou především instituce, jež nabízejí on-line studijní programy nebo dálkové studium, a to i v rámci vysokoškolských oborů.

„Velkou výhodu mají školy anglického typu. Angličtina je světovým jazykem a její znalost se dnes u vysokoškoláků považuje za naprostou samozřejmost. Kromě sféry byznysu se běžně používá i ve vědě, technologiích, diplomacii a kultuře. Angličtina zároveň prorůstá do jiných řečí, kde se anglické výrazy stávají synonymy pro místní slova nebo je zcela nahrazují,“ upozorňuje Velíšková.

Evropskou vlajkovou lodí v oblasti nabídky programů vzdělávání a odborné přípravy je program Erasmus, do nějž se v současnosti zapojilo přibližně 90 procent evropských univerzit. Z českých vysokoškolských institucí je jich v akademickém roce 2012/2013 přihlášeno 70 z celkového počtu 72 státních, veřejných a soukromých vysokých škol.

Z České republiky vycestovalo přes Erasmus od jeho vzniku v roce 1987 více než 50 000 studentů a 18 000 vysokoškolských zaměstnanců. A protože se tato čísla každoročně zvyšují, představila Evropská komise návrh nového programu pro období 2014–2020. Ten má sjednotit všech sedm vzdělávacích programů EU do jednoho s názvem Erasmus pro všechny.

Z rostoucí poptávky po mezinárodním terciárním vzdělávání profitují nejen vzdělávací instituce, ale i jednotlivé ekonomiky. Podle publikace Education at a Glance 2012 je průměrný čistý přínos pracovníka s vysokoškolským vzděláváním v zemích OECD zhruba dva milióny korun, v České republice dokonce 2,2 miliónu korun.

Mezi zaměstnanci v zemích OECD figuruje v průměru 83 procent vysokoškoláků. A díky potenciálně vyšší šanci uplatnit se na trhu práce se jejich počet neustále zvyšuje. Je to patrné hlavně u ročníků narozených v 80. letech minulého století a mladších.

Nejdynamičtěji se situace vyvíjí v Číně, kde od 90. let dosáhly investice do vzdělávání 20 miliard dolarů. Tím také razantně stoupl počet studentů, kteří se přihlásili do systému terciárního vzdělávání – od poloviny devadesátých let do roku 2010 se zvýšilo jejich množství z pěti na 34 miliónů osob.

Ale nejen v Číně dosahují děti vyššího vzdělání než jejich rodiče. Podle veřejně dostupných analýz OECD se tento jev zřetelně projevuje také v Polsku, kde je 67 procent dětí vzdělanějších než jejich rodiče. V České republice se tento ukazatel pohybuje na úrovni 48 procent. Obecně ale Česko v mezinárodním srovnání co do počtu vysokoškoláků v celkové populaci stále mírně zaostává.

Způsob výuky studentů i vyučování jednotlivých předmětů dnes čím dál více ovlivňují on-line technologie. Díky internetu se stírají zeměpisné vzdálenosti, studium je tak dostupné z jednoho místa prakticky pro kohokoliv kdekoli na světě. Stále více vzdělávacích institucí proto zavádí mezinárodní programy, které tento trend využívají.