Zaměstnanci VŠ měli poprvé nižší výdělek než učitelé středních a vyšších odborných škol

Vyplývá to z informací od předsedy Rady vysokých škol (RVŠ) Milana Pospíšila.

Ministerstvo školství hospodaří letos s částkou 239,6 miliardy korun, z čehož jde na vzdělávání na vysokých školách 28,4 miliardy. Rozpočet resortu narostl od roku 2009 o 91 procent, ale peníze na vysoké školy stouply o 15 procent. Podíl rozpočtu vysokých škol na rozpočtu ministerstva se tak zmenšil. Před 12 lety činil 19,7 procenta, letos to je o 7,8 procentního bodu méně.

Vláda v roce 2017 slíbila, že do letoška navýší platy ve školství na 150 procent jejich tehdejší výše. Zaměřila se hlavně na regionální školství, tedy na mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy. Podle slibu by v nich učitelé měli mít letos kolem 47 tisíc korun. Loni brali průměrně 44 202 Kč.

Nejvíce vydělávali pedagogové ve vyšších odborných školách, kde jejich průměrný plat dosáhl 48 469 korun. O 1487 korun překonal průměrnou mzdu zaměstnanců ve veřejných vysokých školách, která byla do roku 2020 vždy větší než u učitelů v regionálním školství.

Na vysokých školách pracovalo ke konci loňského roku 55 240 lidí. Akademiků bylo 25 173 s průměrným příjmem 58 747 korun měsíčně. Zhruba polovinu akademiků tvořili odborní asistenti, kteří vydělávali v průměru 50 034 korun.

Vědečtí pracovníci, kterých je na vysokých školách asi 7898, dostávali průměrně 46 281 korun. Nejméně brali asistenti, a to 38 893 korun. Profesoři měli 93 046 a docenti 71 914 korun. Průměrný příjem ostatních zaměstnanců, tedy třeba technických či administrativních, byl 36 250 Kč.

Průměrná mzda v ČR činila loni podle Českého statistického úřadu 35 611 korun měsíčně a plat lidí s vysokoškolským vzděláním byl podle RVŠ v průměru 52 872 korun.

Meziročně vzrostly loni výdělky zaměstnanců vysokých škol o tři procenta, zatímco průměrná mzda v ČR o 1,4 procentního bodu více. Příjmy pedagogů v regionálním školství stouply ve srovnání s pracovníky vysokých škol meziročně o 7,4 procentního bodu více.

Zástupci univerzit již dříve upozorňovali na to, že kvůli nedostatečnému financování vysokých škol jim hrozí ztráta konkurenceschopnosti na trhu práce. Z podkladů RVŠ plyne, že pro ně může být obtížné získávat zejména mladé odborné asistenty a vědecké pracovníky.

Výše mezd se liší i mezi jednotlivými vysokými školami, protože o rozdělení peněz ve svých rozpočtech rozhodují samy. Rozpětí průměru činí podle podkladů RVŠ od 35 221 korun ve Veterinární univerzitě Brno po 54 490 korun v Českém vysokém učení technickém v Praze.