Článek
Muzeum sídlí na blanenském zámku a neschází v něm ani moderní expozice o unikátním nálezu z Býčí skály. Wankel v ní objevil spolu s poklady 40 lidských ostatků ze starší doby železné.
Vznikla legenda o tom, že lidé byli rituálně povražděni, aby provázeli pochovaného halštatského velmože na onen svět. Vědci později zjistili, že Býčí skála byla duchovním centrem Keltů.
Býček u vstupu do blanenského zámku
„Jinde mají hlídací psy, my máme hlídacího býčka,“ řekla ředitelka muzea Pavlína Komínková.
Padlo deset kilo plastů
Výroba 3D býčka podle sošky ze šestého století před naším letopočtem byla náročná.
Postarala se o ni společnost Průmyslová keramika z Rájce-Jestřebí, která se zabývá výrobou žáruvzdorných materiálů. Socha je vytištěna z deseti kilogramů plastu na pěti tiskárnách. Vznikla po částech, které bylo nutné spojit, celek následně zabrousit a poté přetřít.
Býček při výrobě. Vypadá, jako kdyby byl z bronzu, a to díky speciálnímu nátěru.
Originál sošky je natolik vzácný, že jen tak vitrínu vídeňského muzea neopustí a do Blanska se v nejbližší době nepodívá. Muzeum se pokoušelo o její zápůjčku před dvěma lety, kdy se slavilo 150. výročí od Wankelova nálezu v Býčí skále.
Vídeňští muzejníci jim místo toho nechali vyrobit přesnou kopii býčka. A podle této 10centimetrové věrné kopie vznikl výše zmiňovaný metrový býk.
Malé kopie býčka prodává blanenské muzeum jako suvenýr.
Býček při výrobě v dílně