Záložní astronaut Aleš Svoboda letos zahájí výcvik

Záměr Česká cesta do vesmíru, který nyní představili vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu, spočívá v propojení firem, výzkumu vesmírných technologií a vzdělávání.

Cílem je rovněž vzbudit zájem o studium technických oborů, jak uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Aleš Svoboda se musí stát plnohodnotným astronautem. To je to, k čemu směřujeme. K tomu potřebuje i výcvik a my jsme dojednali s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), že ten výcvik započne už v druhé polovině tohoto roku. Bude postupný a částečný a bude probíhat dva měsíce,“ řekl Kobera.

Další dvouměsíční výcviky by měly následovat v dalších letech. Podle Kobery se s tím vždy budou pojit vzdělávací, popularizační, osvětové i zážitkové aktivity pro veřejnost. Chystá se soutěž o logo a název vesmírné mise.

Svoboda zdůraznil, že je pro něj důležité, že jde o národní projekt. „Pro mě je prioritou číslo jedna, aby mise měla co největší efekt pro celou ČR, aby byla kvalitně připravena. K tomu už se dělají konkrétní kroky,“ uvedl.

Podle něj si i ostatní evropské země uvědomují přínos vesmírného programu.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) při aktuálním představení záměru Česká cesta do vesmíru řekl, že investice do vesmírných technologií se násobně vyplácí, výsledky mají dopad na každodenní život a možností využití neustále přibývá.

Fiala dodal, že Česko má v kosmickém průmyslu a výzkumu obrovský potenciál, který ale musí víc využívat. Srovnatelné země, např. Rakousko či Belgie, podle něj investují do vesmírných programů víc.

Premiér zmínil, že tuzemský kosmický průmysl patří k nejlepším. „Ale víme, že máme určitá slabá místa, s nimiž se musíme vypořádat, abychom patřili ke špičce,“ konstatoval.

Připomněl, že kosmické projekty neznamenají jen cestování lidí do vesmíru, ale dopadají na každodenní život v podobě navigačních systémů pro automobily i letadla či předpovědi počasí.

Další možnosti jsou v energetice, obraně, zemědělství, ochraně životního prostředí a dalších oborech.

Pro využití potenciálu českých firem a vědeckých pracovišť je třeba podle zástupců vlády zajistit dostatek kvalifikovaných odborníků a manažerů, což předpokládá i reformy vzdělávacího systému. Druhého září se má v Brně uskutečnit tisková konference, která představí chystané změny ve vzdělávání.

V Česku také vzniká vzdělávací kancelář ESA, která bude mít pod názvem ESERO (European Space Education Resource Office) za úkol zvyšovat vědeckou a technickou gramotnost žáků základních a středních škol a motivovat je ke studiu a kariéře ve vědě, technologiích, matematice nebo inženýrských oborech.

Český vojenský pilot Svoboda jako člen záložního týmu astronautů ESA by se každopádně mohl po Vladimíru Remkovi stát druhým Čechem, který se podívá do vesmíru, ideálně tedy do roku 2029. 

Vyslání astronauta by mělo na sebe navázat další aktivity i soukromých firem, vědeckých institucí, aby se mise stala tématem, o kterém se bude diskutovat.

S velkou investicí zatím stát nepočítá. Podle ministra Kupky nevyžaduje významný zásah do rozpočtu na tento ani příští rok.

Loni v prosinci Česko oznámilo, že nevyužije nabídku americké společnosti Axiom na let do vesmíru pro českého astronauta Svobodu s tím, že na krátkodobou misi nejsou peníze. Její cena by činila 60 milionů dolarů (1,35 miliardy korun).