Článek
Ředitelé učňovských krajských škol apelují na kraj, aby zavedl finanční motivaci pro studující řemeslných a „službových“ oborů, tedy stipendia, jako je to v jiných krajích v Česku. Jinak podle nich hrozí další rušení učňovských oborů a na trhu práce nebudou k mání zruční řemeslníci. Kraj ale situaci v učňovském školství řeší jinými opatřeními.
Skončil obor sklenář, kamnář, klempíř, čalouník a podlahář
Stipendia zabírají
„Moc by nám pomohlo, kdyby kraj zavedl na svých učňovských školách stipendia. V jiných krajích to již udělali a pomohlo to. A nemusíme chodit s příkladem do jiných regionů, i v našem kraji stipendia už na učebních oborech fungují skvěle. Po 20 letech se letos na karvinské Střední škole techniky a služeb zase vyučili horníci. Žáci zde měsíčně berou tisícové stipendium a škola nemá o zájemce nouzi,“ upozorňují například ředitelé krajských odborných středních škol.
Pro nezájem zrušili učební obory
Naopak na Střední škole stavební a dřevozpracující (SŠSaD) v Ostravě-Zábřehu museli pro nezájem zrušit několik učebních oborů.
„Skončily obory sklenář, kamnář, klempíř, čalouník a podlahář. Zrušení teď hrozí i oboru tesař a malíř. Pro malý zájem je možné, že nebudeme pokračovat se čtyřletým maturitním oborem operátor dřevařské a nábytkářské výroby. Kraj se snaží, ale bez zavedení stipendií či jiného druhu finanční podpory za slušné studijní výsledky a bezproblémovou docházku zájemce do učebních oborů zpátky prostě nepřitáhneme,“ vysvětloval zástupce ředitele SŠSaD Lukáš Šubert.
Někde to řeší svépomocí
Na novojičínském Odborném učilišti a Praktické škole si stipendium udržují svépomocí. „Máme vlastní stipendijní řád, který nám kraj schválil. Chtěli jsme vyplácet stipendium alespoň každého půl roku. Můžeme ale jen jednou a to na konci školního roku. Stipendium je pro naši školu velmi důležité. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdybychom je mohli vyplácet měsíčně,“ popisovala ředitelka novojičínské Praktické školy Ilona Šustalová. Dodala, že na to už ale škola nemá finance, musel by se zapojit i kraj.
„Za loňský školní rok jsme vydali za stipendia celkem 12 tisíc korun. Za studijní výsledky s vyznamenáním. Na stipendia nám ale přispívají dvě firmy, u kterých naši žáci v rámci praxe pracují, například vaří,“ vysvětlovala ředitelka. Upozornila, že ve škole mají žáky se zdravotním postižením, z dětských domovů, ale i ze sociálně slabých rodin. „Stipendia rodiče i žáky lákají se k nám přihlásit. Také pomáhají v motivaci žáků, aby se více učili,“ připomněla ředitelka.
Kraj chce dotovat vybrané obory
Kraj však pro zvýšení počtu žáků v učebních oborech zvolil zatím jinou cestu. Podporuje finančně výuku málopočetných oborů.
„Jedná se o učební obory, po jejichž absolventech je na trhu práce poptávka, avšak zájem o jejich studium je mizivý. Výuka těchto oborů probíhá ve víceoborových třídách a kraj dofinancovává mzdové náklady,“ vysvětlila krajská mluvčí Šárka Vlčková. Dodala, že z rozpočtu kraje šlo na tento program již 16 miliónů korun.
„Tato podpora se nám nyní jeví jako funkční a systémová. Program je pravidelně vyhodnocován. Zároveň ale také sledujeme zkušenosti z jiných krajů i zemí a v případě potřeby je kraj připraven participovat na dalších možných řešeních. Takovým příkladem spolupráce mezi krajem a zaměstnavatelem je například převedení vzdělávací nabídky dvou původně krajských škol na soukromé střední školy, jejichž zřizovatelem se staly Třinecké železárny a společnost Vítkovice,“ doplnila Vlčková.