Článek
Loni střední školy podle statistik ministerstva školství přijaly do prvních ročníků 115 617 žáků. Z toho bylo zhruba 11 612 ve víceletých programech. Přibližně 73 500 žáků vzaly školy na maturitní obory, zhruba 31 100 na obory s výučním listem a necelých 10 000 na nástavbové studium.
Na maturitní obory se letos na jaře poprvé všude konaly jednotné přijímací zkoušky. Organizovalo je Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Přihlásilo se k nim 86 378 dětí. Tři čtvrtiny zájemců o maturitní obor si podaly dvě přihlášky a více než pětina se hlásila na osmiletá gymnázia.
Celkový počet přihlášených na střední školy letos oproti loňsku o něco stoupl, což souvisí s mírným nárůstem počtu žáků končících povinnou školní docházku.
Z učňovských oborů se daří celkem dobře naplňovat technické specializace, malý zájem je o služby jako čalouník, lakýrník nebo karosář a o stavební obory.
Obavy z povinné matematiky?
V některých regionech se o pár procent snížil počet přihlášených na čtyřletá gymnázia. Podle některých ředitelů to může souviset se zavedením povinné maturity z matematiky za čtyři roky, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová si to ale nemyslí.
Nejvíce poklesl zájem o tyto školy ve Zlínském kraji, kde počet přihlášek ve srovnání s loňskem poklesl zhruba o deset procent. Méně přihlášek na čtyřletá gymnázia přišlo i ve středních Čechách nebo v krajích Královéhradeckém a Pardubickém.
Minimální hranici určili ředitelé
Ministerstvo školství nemá přehled o počtech žáků, kteří u jednotných přijímacích zkoušek uspěli, resp. neuspěli. „Jelikož nebyla stanovena jednotná ‚státní' minimální hranice úspěšnosti, nelze obecně v celorepublikovém měřítku uvést, kolik uchazečů ten či onen test v rámci jednotné přijímací zkoušky úspěšně složilo, nebo nesložilo,” uvedlo jeho tiskové oddělení.
Ředitelé škol se totiž mohli sami rozhodnout, zda a jak stanoví hranici minimálního počtu bodů nutných k přijetí. O počtech neúspěšných uchazečů u jednotných přijímacích zkoušek tak nemají zcela jasno ani v krajích.
Jednotné přijímačky nevyřešily přijímání žáků bez studijních předpokladů
Pokud ředitel školy stanovil minimální hranici bodů nutnou pro přijetí, pohyboval se počet uchazečů, kteří ji nesplnili, na všech typech středních škol většinou v řádu jednotek. Výsledek jednotných testů se musel na celkovém hodnocení uchazeče podílet minimálně ze 60 procent, u gymnázií se sportovní přípravou to bylo 40 procent.
Školy, které v prvním kole nenaplnily svou kapacitu, vyhlašovaly postupně další kola přijímacího řízení, která někde ještě neskončila. Přesné počty studentů v prvních ročnících středních škol proto budou kraje znát až na přelomu září a října.
Podle předsedy Sdružení učňovských zařízení Karla Dvořáka v dalších kolech školy často přijímají prakticky již každého uchazeče třeba i bez zkoušek. Podle České školní inspekce (ČŠI) to je chyba, protože jsou pak do škol přijímáni i uchazeči bez potřebných studijních předpokladů.
Ve své poslední tematické zprávě ČŠI upozorňuje, že to na některých školách vede k vyššímu podílu neúspěšných studentů u maturit.
Podle bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD), která zavedení jednotných přijímacích zkoušek prosadila, měly jednotné testy právě toto řešit. Nepodařilo se jí ale najít podporu pro minimální nutný výsledek přijímací zkoušky.
Mnoho ředitelů škol tvrdí, že jsou jednotné přijímací zkoušky administrativně velmi náročné a bez centrálně stanovené hranice minima bodů pro přijetí nemají smysl. [celá zpráva]
