Článek
Při jeho restaurování objevili v rámu ještě jeden obraz, a to kopii originálu, která je asi o sto let mladší a o které se nevědělo. Ta měla zřejmě sloužit ke srovnání v dobách, kdy Panna Marie na pravém obrazu mrkala nebo ronila krůpěje potu.
Rozdíly jsou pouze v detailech
Právě pro divotvorný úkaz v podobě plačící Marie a proměny výrazu tváře jejího umučeného syna je dílo po staletí uctíváno jako zázračné.
„Nalezené plátno je takřka přesnou kopií zázračného obrazu. Rozdíly jsou pouze v detailech – pohledy očí Krista i panny Marie, Mariiny slzy či pojetí krve na těle Krista. Je pravděpodobné, že je zde zachycena proměněná podoba obrazu, jak o ní hovoří záznamy zázraků z první poloviny 18. století. Tato proměna byla asi důvodem k osazení obrazů dohromady,“ řekla dokumentátorka muzea v Přešticích Radka Süssová.
Autor kopie je neznámý
Právě tady je od minulého týdne nalezený obraz vystaven. „Byl zrestaurován stejně jako zázračný obraz, který se ale vrátil na hlavní oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie,“ dodala Süssová.
Autor kopie je neznámý na rozdíl od originálu, který namaloval v roce 1686 malíř Matěj Pazourek z Dobřan. „Majitelku obrazu nevysvětlitelné jevy vyděsily tak, že obraz dala církvi,“ mínila ředitelka muzea Drahomíra Valentová.
Připisuje se mu 324 "zázračných" uzdravení
Obraz podle svědectví ronil kapky potu, pak se vrátil do původní podoby. Od roku 1711 přicházelo do Přeštic ročně kvůli obrazu přes sto tisíc poutníků, kteří prosili hlavně o uzdravení.
Majitelku obrazu nevysvětlitelné jevy vyděsily tak, že obraz dala církvi.
Všechny známé zázraky byly v letech 1711–1776 zaznamenávány do rukopisné Knihy zázraků, v níž se lze dopočítat celkem 324 zázračných uzdravení či pomocí v nouzi.
Obraz vyléčil například ženu, která umírala po šlápnutí na jedovatou ropuchu nebo dívku, které vlezl do ucha škvor. Za dary, které poutníci s sebou přinášeli, postavili benediktini nový kostel, který ve městě stojí dodnes a je národní kulturní památkou.
Zprávy o posledních zázracích se objevily na konci 19. století. „V roce 1892 měl obraz uchránit kostel před zničením, když se podařilo zažehnat nebezpečí od hořícího krovu,“ uzavřela Süssová.