Článek
Tabbyina hvězda neboli KIC 8462852 se nachází mezi souhvězdím Labutě a Lyry asi 1481 světelných let od Země. Je poměrně podobná našemu Slunci, má jen 1,5krát větší objem – její poloměr čítá 1 099 680 kilometrů. V pravidelných intervalech ale pohasíná, často zhruba o pětinu.
Reakce astronomů z roku 2015 byla následující: „Žádný známý hvězdný fenomén nedokáže plně objasnit všechny aspekty pozorovaného jevu.“
Záhada hvězdy KIC 8462852, která svými podivnými satelity upoutala pozornost astronomů z celého světa a vyvolala domněnku, že ji obíhají obří konstrukce vyrobené mimozemskými bytostmi, tak mohla začít.
Nestíní žádné větší těleso
„To, co pravidelně vytváří stín při průletu kolem KIC 8462852, planetou podle všeho není. Jedná se o shluk mnoha těles kroužících po orbitě v těsné formaci.“ Takto zněly předběžné závěry před více než dvěma roky. [celá zpráva]
Záhada se ještě více prohloubila roku 2016. Tehdejší výpočty prokázaly, že frekvence světla přicházejícího z hvězdy nejen kolísá, ale v uplynulých letech začala kolísat rychleji. Opět se tak vynořila teorie, že těleso obklopují monstrózní objekty, které by tam podle znalostí současné vědy vůbec neměly být. A že by mohly být výtvorem mimozemské inteligence. [celá zpráva]
Normálně by se pohasínání hvězdy vysvětlovalo právě přechodem nějaké planety před ní. Planeta to ale i dle nových zjištění vědců být nemůže. Analýza dat vyvrátila rovněž vliv roje komet. Aby objekt blokoval 15 až 20 procent hvězdy, musel by se navíc blížit k polovině jejího průměru, upozorňuje server britského deníku The Guardian.
Je ale už pryč doba, kdy se astronomové smáli jakýmkoliv zmínkám o mimozemském životě.
Z aktuálního odborného článku publikovaného na online archívu Arxiv.org vyplývá, že pohasínání by neměly způsobovat ani žádné vnitřní procesy hvězdy, jelikož KIC 8462852 je velmi stabilní. Nedošlo ani, jak vědci dodávají, k poruše na Keplerově dalekohledu, který ji pozoroval.
Nová rozsáhlá sledování
Nakonec se podařilo pomocí komunitního financování programem Kickstarter vybrat od 1700 dárců přes 100 tisíc dolarů (21,4 miliónu Kč). Tím pádem se od května 2016 do podzimu 2017 mohlo na hvězdu namířit 21 silných teleskopů.
Ty zaznamenaly další čtyři zvláštní signály, žádný nicméně nebyl tak dramatický jako ty původní, které pozorovala objevitelka Boyajianová z Louisianské státní univerzity v USA. Jasnost světla poklesla maximálně o dvě procenta. Pozorování však nově zachytila změny v různých vlnových délkách.
Kdyby se jednalo o mimozemskou megastavbu, která zastínila světlo z hvězdy, blokovala by všechny vlnové délky stejně a ve shodnou dobu. Reálně se ale hvězda chovala jinak – různé vlnové délky světla procházely v různém množství. Jako kdyby světlo procházelo slabým mračnem prachu.
Děje se to proto, že zrníčka prachu rozptylují světlo podle jeho světelné délky. Modré světlo, které má vlnovou délku nejkratší, se rozptyluje snadněji než červené.
Tabbyina hvězda se stmívá více v modré vlnové délce než červené. Z toho podle autorů práce, která bude zveřejněna i v odborném tištěném časopise The Astrophysical Journal Letters, vyplývá, že je nejpravděpodobněji je světlo z hvězdy stíněno nějakým velkým prachovým oblakem.
Od května loňského roku došlo k několika poklesům jasnosti záhadné hvězdy KIC 8462852. Podle modelů se zdá, že za poklesy je opticky tenký prach o rozměrech mnohem menších než jeden mikrometr.
Nehledat za vším mimozemšťany, ale ani se jim nesmát
Teorie o působení mimozemšťanů se tak rozplynula doslova na prach. Hvězda KIC 8462852 nevykazuje žádné známky života.
„Často děláme chybu tím, že nevysvětlenou záhadu vysvětlujeme tím nejméně pravděpodobným – například mimozemšťany. Příběh objasnění záhady hvězdy KIC 8462852 ukazuje na správný kritický postup. Od začátku byly více než mimozemšťané pravděpodobnější komety obíhající kolem hvězdy,“ okomentoval to pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Nynější vysvětlení je podle jeho slov v souladu s řadou pozorování, která byla provedena. „Ale zároveň je pryč doba, kdy se astronomové smáli jakýmkoliv zmínkám o mimozemském životě. Protože objevů planet v obyvatelných zónách přibývá, a to i v našem blízkém vesmírném okolí. Hledání mimozemského života a jeho projevů je dnes jedním z velkých úkolů astronomů,“ uzavřel.