Článek
Uran a Neptun se označují také jako ledoví obři a myšlenka, že se tam v jisté podobě vyskytuje voda, není nová.
Americký planetární vědec Burkhard Militzer nyní v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences předložil teorii, že pod atmosférou planet bohatou na vodík a helium je tekutá vrstva vody a vodíku, která je v případě Uranu hluboká i přes 8000 kilometrů.
Atmosféra Uranu přitom má být zhruba 4800 km silná. Přestože je Neptun hmotnější než Uran, má ve srovnání s ním menší celkový průměr a tenčí atmosféru. Podle Militzerova v pondělí publikovaného odborného článku je však pravděpodobné, že sdílí podobně rozsáhlé vrstvy bohaté na vodu.
Astronomové ukázali skutečnou barvu planet Uran a Neptun
„Myslíme si, že to je oceán,“ prohlásil Militzer. List NYT podotýká, že tento oceán by byl pod tlakem 60 000krát větším, než jaký je na povrchu Země, takže by se choval spíše jako kombinace plynu a kapaliny než jako kapalná voda na Zemi.
What lies beneath the atmospheres of Uranus and Neptune? Diamond rain? Super-ionic water? A planetary scientist at UC Berkeley proposes an alternative theory. 🌌 https://t.co/r6wzKFmvvJ
— UC Berkeley (@UCBerkeley) November 25, 2024
Militzer se zároveň domnívá, že pod vodou se na Uranu a Neptunu nachází podobně tlustá vrstva vysoce stlačené tekutiny složené z uhlíku, dusíku a vodíku.
K závěru dospěl na základě počítačového modelu, který simuloval podmínky na daných planetách. Výsledkem simulace příslušného tlaku a teploty byl přirozený vznik oddělených vrstev.
NASA připravuje strategickou sondu k planetě Uran
„Jednoho dne jsem se podíval na model a voda byla oddělená od uhlíku a dusíku,“ zmínil Militzer na univerzitním webu Berkeley News. „Řekl bych, že teď máme dobrou teorii, proč mají Uran a Neptun velmi odlišná pole od ostatních planet,“ uvedl.
Odkazoval tím na magnetická pole planet, která se liší od dalších planet Sluneční soustavy. Odlišnost odhalila již sonda Voyager 2, která Uran a Neptun pozorovala před více než 30 lety. Ukázalo se, že ledoví obři nemají dipólové magnetické pole vycházející z centra planety jako např. Země, Jupiter či Saturn, nýbrž mají magnetické pole výrazně posunuté mimo střed planety a značně odkloněné od osy rotace.
NASA už se sondou Voyager normálně komunikuje, anténa je ve správné pozici
Zjištění naznačovalo, že hluboko uvnitř obou planet nedochází k tzv. konvektivnímu proudění vodivé kapaliny, které vytváří dipólové magnetické pole.
- Konvekce je potřeba, aby se dostatečně vodivé masy (kapaliny) daly do pohybu a skrze magnetickou indukci vytvořily stabilní a silné planetární magnetické pole. Běžně se to děje uvnitř center planet, ale v případě ledových planet je tomu - zdá se - jinak.
Již před více než 20 lety dva vědecké týmy nabídly odpověď, že Uran a Neptun tvoří vrstvy, které se nepromíchávají, což brání konvekci v jejich nitru. Jiní experti se domnívali, že vnitřní vrstvy planety jsou více smíšené.
Militzerovo vysvětlení nyní naznačuje, že neuspořádanou podobu magnetických polí způsobuje vrchní vrstva bohatá na vodu, která svým prouděním generuje magnetické pole.
Neptune and Uranus have a magnetic mystery — but the case may finally be cracked https://t.co/j0hED3NtqF pic.twitter.com/tjz4OGdVFI
— SPACE.com (@SPACEdotcom) November 25, 2024
„Doteď jsme v podstatě o nitru obou planet nic nevěděli,“ komentoval novou teorii planetární vědec Adam Masters působící na výzkumné univerzitě Imperial College London.
„Takže tato nová hypotéza je velmi působivá,“ dodal.