Hlavní obsah

Žádné překvapení. Českou astrofotografií za listopad je snímek polární záře

15. 12. 2023, 12:21

Jako vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce byla za letošní listopad vybrána fotografie nazvaná „Polární záře nad Brněnskou přehradou“. Snímek pořídil 5. listopadu fotograf Vojtěch Otruba. Vzhledem k tomu, že na začátku minulého měsíce dominovala tuzemské obloze polární záře, není překvapením, že odborná porota soutěže, kterou pořádá Česká astronomická společnost, vybrala právě snímek tohoto úkazu.

Článek

„Polární záře v našich zeměpisných šířkách není běžný jev. Šanci na její spatření máme s vyšší aktivitou Slunce. A to se povedlo v tomto případě nad Brněnskou přehradou. Snímku polární záře dominuje v nejvyšších výškách okolo 200 km červená barva ionizovaného kyslíku. Níže až do výšky 100 km září zelená barva téhož plynu, vyzařovaná na jiné vlnové délce,“ popsal Pavel Suchan z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, který o Otrubově fotce pořízené u přehrady Novinky v pátek informoval.

Polární záře velmi úzce souvisí se sluneční aktivitou. Zdrojem polárních září je tedy aktivita Slunce, resp. ionizace a excitace atomů a molekul zemské atmosféry nabitými částicemi proudícími v solárním větru.

Až nečekaná odezva v zemské atmosféře

Tuto polární záři, kterou vidíme na výsledném fotografickém zachycení, vybudila na Slunci dvojice CME (Coronal mass ejection – výron koronální hmoty), které si vzájemně „umetly“ cestu k Zemi a způsobily mohutnou geomagnetickou bouři třídy G3.

Lidé v Česku pozorovali polární záři

Domácí

Podle člena poroty České astrofotografie měsíce Marcela Bělíka z Hvězdárny v Úpici vzájemná interakce zmíněných CME způsobila v zemské atmosféře větší odezvu, než se očekávalo.

„Neustálý tok částic od Slunce je po slunečních erupcích, a zejména těch silných, mnohem rychlejší, intenzivnější a mohutnější. Díky magnetickému poli Země a svému vlastnímu náboji se jejich tok usměrňuje k zemským pólům. Zde pak dochází k méně či více mohutné reakci s naší atmosférou,“ vysvětlil Bělík.

V horních vrstvách atmosféry excitují a ionizují jednotlivé atomy a molekuly, které přitom vyzařují barvu odpovídající tomu využité energii. Tyto procesy probíhají ve vysokých vrstvách atmosféry, typicky od 80 do několika set kilometrů.

Polární záře přišla do Česka ve dvou vlnách. Byla rudá až fialová

Věda a školy

Jak už bylo řečeno, snímku polární záře od astrofotografa Otruby dominuje v nejvyšších výškách okolo 200 km červená barva ionizovaného kyslíku. Níže až do výšky přibližně 100 km září zelená barva téhož plynu, vyzařovaná ovšem na jiné vlnové délce.

„A samozřejmě můžeme na obrázku sledovat i hvězdy naší severní oblohy,“ uzavřel Bělík.

Vítězné snímky za uplynulé měsíce lze najít na webu.