Článek
Jedna z nejčastěji přijímaných teorií o původu vody uvádí, že tato klíčová složka pro život se na Zemi dostala z těles, která dopadla na povrch planety.
Kralův tým nicméně poukázal na to, meteority nemusely být hlavním zdrojem hojnosti vody na Zemi. Ve své práci prozkoumal mechanismus účinného přenosu vody i bez srážek s jinými tělesy. Výsledkem je teorie, podle které led na asteroidech z doby formování Sluneční soustavy sublimoval, tedy se změnil v plyn. Následně vznikl plynný disk, který se pohyboval po soustavě a předával vodu planetám a dalším objektům.
„Zjistili jsme, že nový mechanismus přenosu vody v podobě disku je efektivní a schopný vysvětlit přítomnost vody na Zemi a také na dalších planetách a na Měsíci,“ uvádí Kralův tým.
Záhada magnetických polí? Na Uranu a Neptunu může být tisíce kilometrů hluboký oceán
Takový plynný disk mohl existovat po stovky milionů let. Studie poznamenává, že obdobný vodní disk by mohla zaznamenat astronomická observatoř ALMA, tedy soustava radioteleskopů v Chile, v mladých pásech asteroidů v jiných planetárních soustavách.
V závěrech experti svou teorii přenosu vody označují jako univerzální proces, který není vázán výhradně na Sluneční soustavu, ale může se dít i v jiných systémech.
Další teorie
Všeobecně přijímaná teorie o tom, kdy se na Zemi objevila voda, tvrdí, že se tak stalo až poté, co planeta dokončila své formování. Předchozí voda přítomná v rané fázi vzniku planety se vypařila v důsledku obří srážky s objektem velikosti Marsu a ta nová se na Zemi dostala následně z cizích těles, které na povrch dopadaly jako meteority.
Jedna z dalších teorií publikovaná před několika lety v časopise Science Advances naopak uvádí, že většina vody z mladé Země, takzvané proto-Země, zmiňovanou obří srážku přečkala. Tento model vychází z toho, že po obří kolizi dopravily meteority jen pět až 30 procent veškeré vody na Zemi.
Velmi nedávná studie týmu Svatopluka Civiše z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR taktéž odhalila možný zdroj vody na Zemi: mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným – a v našem případě též slunečním – větrem.
Český výzkum poodhaluje, jak se na Zemi kdysi dávno dostala voda
