Článek
„Především by bylo třeba ověřit informace, které šetření Kalibra přineslo. Pokud je to opravdu tak, že v dlouhodobém horizontu jsou na tom děti, pokud jde o znalosti, víceméně stejně, stojí za úvahu, proč si myslí dospělí opak,“ zamýšlí se Tomáš Feřtek, odborný konzultant vzdělávací společnosti EDUin.
Vzpomínkový sentiment?
Důvodů může být podle něj více. „Svoji roli hraje vzpomínkový sentiment, také jsou pravděpodobně mezi jednotlivými školami dnes větší rozdíly než před dvaceti lety,“ domnívá se.
Evaluační ohlédnutí 1996/2016 bylo postaveno na jednoduchém principu. Žáci posledního ročníku stovky základních škol dostali k vyplnění několik testů, které jejich předchůdci vyplňovali před dvaceti lety.
Pokrok v angličtině
Výsledky ukázaly, že ve většině testů vykazují dnešní žáci v podstatě shodnou úroveň znalostí, ale zásadně se zlepšili v angličtině, téměř o deset procentních bodů.
Málo pozornosti se zatím věnuje faktu, že i ředitelky a ředitelé škol, kde došlo k velmi výraznému zlepšení výsledků, v dotaznících uvádějí, že podle jejich názoru se schopnosti dětí snižují. Tento dotazník samozřejmě vyplňovalo vedení škol dříve, než vědělo, jak jejich škola v testech dopadla.
Školy vidí u žáků „zlepšení“ jen v sebevědomí
Jediné, v čem vedení škol vidí jednoznačnou změnu, je sebevědomí žáků. Daný parametr ale mnozí učitelé nevnímají jako zlepšení.
Před ministerstvem školství a Českou školní inspekci stojí úkol zjistit příčiny, a jak lze postoj veřejnosti změnit, konstatuje vzdělávací společnost EDUin.
