Záchrana druhu pokračuje. Už pět embryí bílých nosorožců čeká v laboratoři

Trojici prvních embryí se podařilo uměle vytvořit díky předchozím pokusům oplodnit vajíčka posledních dvou severních samic spermatem mrtvých samců. Vědci nyní zvýšili šanci na pět mláďat severních nosorožců ze zkumavky. Rozmnožit nosorožce pomocí faktické inseminace se doposud nikomu nepovedlo.

Chuť náhradních matek jižních bílých nosorožců zabřeznout má v keňské rezervaci Ol Pejeta vzbudit jižní samec, kterého experti sterilizovali.

„Vystižení vhodného momentu pro vložení embrya do dělohy je zcela klíčové. Tento moment není možno vystihnout bez ukazatele v roli samce. První mládě by mohlo přijít na svět za tři roky,“ míní ředitel mezinárodních projektů ZOO Dvůr Králové Jan Stejskal. Této zoo obě samice patří.

Dvojici posledních embryí získal 13. prosince mezinárodní vědecký tým BioRescue ze čtrnácti vajíček odebraných samici Fatu. Osm z nich v laboratoři oplodnili spermatem samce Suniho. Dvě dostatečně vyvinutá embrya pak byla zamrazena.

Ani jedno vajíčko se však nepodařilo získat od Nájin, která je matkou Fatu. Ačkoli předchozí odběry byly úspěšné, na 31leté Nájin se podle vědců patrně začíná projevovat přibývající věk. Roli zřejmě hraje i nezhoubný nádor, který má Nájin v břiše.

Prosincovému odběru předcházel neúspěšný pokus oplodnit deset vajíček odebraných v loňském srpnu. Tehdy se nepodařilo získat jediné embryo.

Vědecký tým počítá při renesanci severních bílých nosorožců s kombinací zárodků získaných z oplodněných vajíček a embryí vytvořených z kmenových buněk odebraných uhynulým kusům celosvětově nejohroženějšího zvířete. Narodit by se tak měl dostatečný počet jedinců, kteří nejsou příbuzensky spřízněni, což zabrání riziku, aby nová nosorožčí populace nezdegenerovala dříve, než dospěje.

„Vědci mají díky kombinaci obou reprodukčních metod dostatek genetického materiálu k vytvoření geneticky variabilní populace severních bílých nosorožců,“ tvrdí Stejskal.

Program záchrany severních bílých nosorožců komplikují omezení spojená s globální pandemií covid-19. Covid znemožnil minimálně jeden odběr od samic narozených ve Dvoře Králové, které spolu s dvojicí už uhynulých samců transportovali v rámci jedinečného projektu Poslední šance na přežití v roce 2009 ze Dvora Králové do Keni.

„Genetický materiál, který se nepovede včas odebrat, je nenávratně ztracen,“ přiblížil vedoucí vědeckého týmu profesor Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně.

„Záchrana severních nosorožců vyžaduje spolupráci velkého mezinárodního týmu a rychlé přesuny mezi kontinenty. Dvě nová embrya vzniklá navzdory všem okolnostem považuji za ohromný úspěch,“ doplnil ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

Nosorožčího úspěchu se nyní dočkali i jinde, konkrétně v zoologické zahradě v polské Vratislavi. Tamní samici pojmenované Maruška se totiž 6. ledna narodilo zdravé mládě, rovněž samička. Samotná Maruška se před sedmi lety narodila v plzeňské zoo – jako první v Plzni narozený a odchovaný exemplář nosorožce indického.