Článek
Jedním z hlavních témat festivalu Týden Akademie věd ČR je umělá inteligence. Festival ji pojme z mnoha úhlů, lidé se mohou zúčastnit např. panelové diskuze v pražském kině Přítomnost nebo zajít na přednášku. Svůj program zaměřený na tuto problematiku si připravily také některé vysoké školy.
Kromě pracovišť AV ČR a vysokých škol se do festivalu zapojily i výzkumné ústavy. V odkazu výše naleznete kompletní program celého týdne.
Půda i polární záře
Ústřední dění festivalu se odehrává v ústavech Akademie věd, které se otevřou veřejnosti.
Polární záře přišla do Česka ve dvou vlnách. Byla rudá až fialová
V Praze se kromě ústavů otevře i sídlo akademie na Národní třídě a zájemci se mohou tradičně těšit na sérii přednášek, kupříkladu „Půda – jak o ni pečovat a jak dobře hospodařit aneb Bez půdy to nepůjde“ nebo „Polární záře v lahvi“.
Sklady a haly na cenné zemědělské půdě dostaly stopku
Předání ocenění
Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová předá při slavnostním zahájení v pondělí od 15 hodin Ceny předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ceny letos obdrží půdní mikrobiolog Miloslav Šimek z Biologického centra AV ČR, polymerní fyzik Jiří Kotek z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a historik Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV.
Šimek dlouhodobě působil jako expert v Sekci půdního a vodního hospodářství a výživy plodin Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Zaměřuje se zejména na problematiku využívání a ochrany půdy. Stejné téma přednáší pro veřejnost včetně kurzu pro celoživotní vzdělávání na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.
Středoškoláci si opět mohou na rok vyzkoušet práci vědců
Kotek se specializuje na vztahy mezi mechanickým chováním a strukturou polymerních materiálů. Vede Ústav molekulární chemie AV ČR. Za rozvíjení evropských, především česko-francouzských vědeckých styků mu INSA Lyon předala v říjnu 2022 titul Doctor Honoris Causa. Kromě toho organizoval program kurzů polymerní vědy pod patronací UNESCO pro zahraniční studenty a přednáší ve školách.
Centrem odborného zájmu Martina Jemelky jsou moderní hospodářské, sociální a náboženské dějiny posledních dvou století v českých zemích a střední Evropě. Výsledky svého výzkumu publikoval v desítkách děl, které se věnovaly českému dělnictvu, jeho bydlení a každodennímu životu, dějinám koncernu Baťa a moderním náboženským dějinám.
Popularizaci vědy věnoval projekt Senioři – nositelé historické paměti 20. století: distanční vzdělávání třetího věku v historických vědách v éře pandemie covid-19. Výsledkem je web Tohle jsme prožili a série videí.
Před uvedením na trh důkladné testy. Země dohodly nová pravidla pro AI
Slovem roku je podle tvůrců Collinsova slovníku AI
