Článek
Fosfor je nezbytným stavebním prvkem života, jak ho známe, a pomáhá vytvářet základní struktury buněk, dvoušroubovici DNA a RNA. Před miliardami let se většina fosforu nacházela uzamčená v nerozpustných minerálech mladé planety Země.
Jeden z těchto minerálů, schreibersit, je vysoce reaktivní a může uvolnit fosfor potřebný ke vzniku organických molekul, vysvětluje AFP.
Většina schreibersitu nalezeného na Zemi pochází z meteoritů. Schreibersit najdeme ale také v horninách, které vypadají jako roztavené sklo a které vznikly po úderu blesku do půdy bohaté na jíl.
NASA poodhalila záhadu evoluce života na Zemi. Naši planetu chránil Měsíc
Právě takto vzniklou horninu vědci zkoumali a odhadovali množství schreibersitu na Zemi v době vzniku života před 3,5 miliardami let. Blesky tehdy mohly podle autora studie Benjamina Hesse z americké Univerzity Yale vyprodukovat „značné množství fosforu”.
Ročně tak na Zemi podle jeho týmu a kolegů z britské Univerzity v Leedsu vzniklo až 11 000 kilogramů fosforu.
Více fosforu díky bleskům než díky meteoritům?
Při simulaci klimatu na Zemi v dané době autoři studie zjistili, že více fosforu vzniklo díky bleskům než díky meteoritům. Podle Hesse to neznamená, že by za vznikem života nestály meteority, ale že zdrojů fosforu, a tedy i života, mohlo být více.
Naše planeta bývala vodním světem bez kontinentů, tvrdí američtí vědci
Nevýhoda „teorie meteoritů”, jak stojí na webu Univerzity Yale, je v tom, že v období, kdy se předpokládá zrození života (konkrétně před 3,5 až 4,5 miliardami let), frekvence srážek meteoritů se Zemí klesla.
„Četnost pádů meteoritů se časem snižovala, ale blesky, tedy alespoň na Zemi, jsou v průběhu věků poměrně konstantní,” konstatoval Hess.
Na Jupiteru se blýská podobně jako na Zemi, objasnili čeští vědci
V dalším kroku chtějí vědci zjistit, zda mohly blesky vytvořit fosfor i na jiných planetách, na které dopadají meteority jen zřídka.
