Článek
Vědci, kteří monitorovali tyto největší „válečné hry“ v Evropě, zaznamenali během několika dní alarmující počet kontaktů se sonary. Hluk byl tak silný, že jej členové britského ochranářského spolku Hebridean Whale and Dolphin Trust (HDWT) občas slyšeli i ze sluchátek ponechaných ve vedlejší místnosti, píše server Daily Mail.
Hluk vyplašil velryby
Nynější šetření přichází v době, kdy je od tamního resortu obrany požadováno, aby vysvětlil záhadné úmrtí několika velryb vyplavených na skotský břeh. Tito zástupci vorvaňovcovitých navíc zřejmě trpěli tzv. dekompresní (kesonovou) nemocí, která vzniká při prudkém poklesu okolního tlaku, při němž se ve tkáních tvoří bubliny plynů, zejména dusíku.
Z vojenského cvičení NATO Joint Warrior u Skotska.
Předpokládá se totiž, že zvukové impulzy ze sonarů vojenských lodí mohou vyděsit velryby a nutit je, aby se vynořily příliš rychle. I když jsou kytovci a právě především vorvani dobře adaptováni k potápění, opakované ponory do velkých hloubek na ně mají dlouhodobě neblahý dopad, stejně tak prudké vynořování nad hladinu. Kostry vorvaňů obvykle vykazují důlkovou korozi kostí, která je u lidí často známkou oné dekompresní nemoci. Toto poškození může signalizovat citlivost velryb na danou nemoc – a v tom případě pro ně může být rychlé vynoření smrtelné, upozorňoval už před lety žurnál Science.
Obří masakr stovek kulohlavců, o život bojují poslední z nich
Výzkumníci z organizace Scottish Marine Animal Strandings Scheme (SAMSS) uvedli, že nedávná záplava uvízlých velryb byla neobvyklá. A některé měly „neobvykle vysoké množství plynových bublin v tkáních“, proto jsou odborníci přesvědčeni o dekompresní nemoci.
„Vzhledem k tomu, že se jednalo o zjevný shluk neobvyklých případů, chtěli jsme od ministerstva získat informace a vysvětlení,“ říká SMASS.
Vorvaňovec severomořský i anarnak
První dva případy nalezeného mrtvého těla na souši (v oblasti Edinburghu) byly vorvaňovec severomořský. Podle vědců se živočichové sice před úhynem pořádně nenakrmili, nicméně jejich těla byla celkově v obstojném stavu, což rovněž nasvědčuje akutní příčině úmrtí.
„Je pozoruhodné, že obě zvířata vykazovala neobvykle vysoký počet plynových bublin v tkáních – zejména v plicích, játrech a ve střevech,“ dodali vědci s tím, že jsou velryby citlivé na hluk pod vodou.
Nový domov. Dvě zachráněné běluhy z Číny už plavou v celé islandské rezervaci
Tři další případy uhynulých velryb zahrnují vorvaňovce anarnaky, a to na opačném (západním) pobřeží Skotska.
Vorvaňovec anarnak na ilustračním snímku.
Proto se nyní ochranáři snaží vypátrat údaje o zdrojích hluku v této oblasti, žádají rovněž o protokoly o činnosti po nedávných námořních cvičeních NATO. Většina vojenského cvičení probíhala kolem severního, severozápadního a severovýchodního pobřeží Skotska.
„Jsme znepokojeni tím, jak mohou tato cvičení a výcvikové scénáře ovlivnit velryby, delfíny a sviňuchy v našich vodách,“ tvrdí experti z HDWT ve svém prohlášení.
Vojenské sonary používané při těchto cvičeních mohou podle organizace obecně rušit kytovce, kteří žijí ve světě zvuku a spoléhají se na svůj sluch při hledání potravy, pohybu a komunikaci mezi sebou.
Z vojenského cvičení NATO Joint Warrior u Skotska.
Severoatlantická aliance přitom na začátku října přišla se zprávou, že se skupina mořských zvířecích záchranářů vydala vstříc skupině vorvaňovců v úzkém zálivu severně od skotského města Glasgow. „V oblasti se nachází základna britských jaderných ponorek, která navíc v nejbližší době hostí vojenské cvičení,“ napsali zástupci NATO.
Je samozřejmě možné, že se nepodařilo podchytit a zahnat do bezpečí všechny tvory.
