Článek
Odborníci z chilského Národního seismologického centra při zmíněné univerzitě uvedli, že menší otřesy a jedno větší zemětřesení o síle šesti stupňů byly zaznamenány kupříkladu v Bransfieldově průlivu, což je zhruba 96 kilometrů široká oceánská úžina mezi Jižními Shetlandy a Antarktickým poloostrovem.
Jižní Shetlandy se vzdalují od Antarktického poloostrova
Zemětřesení jsou tak běžná, že Bransfieldův průliv, který se dříve rozšiřoval o zhruba sedm až osm milimetrů za rok, se nyní rozpíná tempem 15 centimetrů ročně.
Virus komplikuje i českou expedici do Antarktidy
„Je to 20násobné zvýšení tohoto rozpínání průlivu, což znamená, že se Jižní Shetlandy od Antarktického poloostrova stále rychleji oddělují, a tedy vzdalují,” konstatoval ředitel centra Sergio Barrientos.
Jde zkrátka o to, že v blízkosti průlivu se střetává několik tektonických desek i mikrodesek, což sice docela často vede k otřesům povrchu, nicméně během posledního čtvrt roku jich bylo podle Chilanů opravdu hodně – až nezvykle.
Snímek z roku 2004: záběr z jednoho ostrova Jižních Shetland na Bransfieldův průliv. V pozadí je patrný Antarktický poloostrov.
Zmínili, že většina seismicity je soustředěna na začátku sekvence, zejména v průběhu září, kdy bývá i více než tisíc zemětřesení denně.
Poloostrov se rychle otepluje. Mohou za to otřesy?
Antarktický poloostrov je každopádně jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi a klimatologové pozorně sledují dopad měnícího se klimatu na tamní ledovce. Raůl Cordero z Universidad de Santiago de Chile (USACH) řekl, že zatím není jasné, jak velký vliv na ledovou pokrývku otřesy mají.
Vědci troubí na poplach. Dva hlavní ledovce v Antarktidě tají stále rychleji
„Neexistují důkazy, že by tento druh seismické aktivity významně ovlivňoval stabilitu polárních ledových čepic,” prohlásil podle agentury Reuters.
