Za planetární větry Pluta může jeho ledové srdce

Charakteristická struktura na Plutu ve tvaru srdce jménem Tombaugh Regio je tvořena zmrzlým dusíkem. Její levý lalok nazvaný Sputnik Planitia obsahuje 1000 km ledové pokrývky uvnitř této pánve.

„Pánev Sputnik Planitia je nejen tisíc kilometrů dlouhá, ale navíc i pět kilometrů hluboká,“ upřesnil pro Novinky Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Během dne se tenká vrstva zmrzlého dusíku díky relativnímu teplu odpařuje, v noci plyn kondenzuje a vrací se do ledové formy. Tento koloběh doslova pumpuje dusíkatý vítr přes atmosféru Pluta v rytmu podobném tlukotu srdce.

Proces, kdy se dusík na severu v oblasti Tombaugh Regio vypařuje a na jihu se zase mění v led, vyvolává vznik západních větrů. Toto chování je podle autorů studie ojedinělé v celé Sluneční soustavě, výjimkou je pouze Neptunův měsíc Triton, píše server Phys.org.

Dalším objevem je, že vysoké útesy v levém laloku srdce, planině Sputnik Planitia, zachycují větry a následně vypouštějí silnější proudy na západ.

Dané atmosférické pohyby jsou přitom podle agentury Reuters podobné určitým větrným vzorcům na Zemi, jako je například Kurošio – teplý mořský proud v severozápadní části Tichého oceánu, který je tichooceánským ekvivalentem Golfského proudu. Vzniká východně od Filipín, kde se odděluje ze Severního rovníkového proudu. Jde nejen o cirkulaci vody, ale právě i větrů. Proudění vzduchu je obecně jednou z příčin mořských proudů na naší planetě.

Ředitel amerického kosmického úřadu NASA Jim Bridenstine, když loni mluvil o misích na Měsíc, vzbudil pozornost svým tvrzením „mimo téma”, že Sluneční soustava má stále devět planet, protože nejmenší z nich, Pluto, není „trpasličí planeta“, nýbrž planeta plnohodnotná.

Plutu status planety odepřela v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie na svém valném shromáždění v Praze poté, co bylo v našem hvězdném systému objeveno více podobně velkých těles, jako jsou třeba Ceres nebo Eris.

S tím se však Bridenstine odmítá smířit. Stávající definici planet považuje za „nejasnou“, podle něj musí být založená na „specifických vlastnostech“. Je přesvědčený, že klasifikaci Pluta je nutné znovu zvážit v souvislosti s poznatky získanými při misi New Horizons, v jejímž rámci sonda roku 2015 poprvé proletěla v blízkosti tohoto vesmírného tělesa.