Článek
Hlavní pás planetek (asteroidů) je část Sluneční soustavy, která se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera. Je tam skutečně značné množství asteroidů.
Jelikož se většina velkých planetek skládá z nashromážděných hornin, v podstatě z hromad štěrku, jsou náchylné k této teplem indukované rotaci neboli tzv. efektu YORP. Většina planetek se bude zmenšovat, dokud se z nich nestanou malé homogenní fragmenty, uvádí ve své studii britská Královská astronomická společnost.
| YORP efekt (Yarkovsky-O'Keefe-Radzievsky-Paddack effect) je jev, kdy dochází ke změně (zrychlování či zpomalování) rotace asteroidu vlivem tepelného vyzařování z jeho nerovnoměrně zahřátého nepravidelného povrchu. Asteroid je zahříván Sluncem, ovšem různé části jeho povrchu jsou zahřáty na různou teplotu, a to v závislosti na výšce Slunce nad lokálním horizontem a tepelné setrvačnosti povrchu. Vyzařování infračervených fotonů pak působí reaktivní silou na příslušný element povrchu. |
|---|
| Výslednice těchto sil působících na všechny elementy povrchu asteroidu dává malý, ale nenulový střední moment síly, který způsobuje pomalou, avšak za dlouhý časový interval významnou změnu rotace asteroidu. Jde v dlouhodobém vývoji planetek o významný efekt, který má zásadní vliv na formování a vývoj asteroidů. Např. vede k rozpadům asteroidů procesem rotačního štěpení, ke vzniku binárních těles či asteroidálních párů. |
| Petr Pravec, vedoucí Skupiny planetek při Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR |
Model předpovídá, že Slunce se rozpadne, vznikne z něj bílý trpaslík a bude absorbovat rozpadlé asteroidy, což takříkajíc hvězdu znečistí a změní její spektrum. To by podle agentury Reuters vysvětlovalo, proč spektra mnoha bílých trpaslíků naznačují, že mrtvé hvězdy obsahují prvky asteroidů.
| Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné či podprůměrné hmotnosti. Takové hvězdy nejsou tak hmotné, aby dosáhly ve svém jádru teplot potřebných k fúzi uhlíku. |
Na Zemi už nebude existovat život
Co přesně se bude v té době za oněch přibližně šest miliard let dít se Zemí? Už jen samotné zvětšení Slunce zhruba stokrát bude podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR znamenat, že Slunce pohltí vnitřní planety Sluneční soustavy: Merkur a Venuši. A nejspíše i Zemi.
Ze Slunce se nakonec stane mlhovina, zjistili vědci
„A i kdyby Země jako těleso zůstala, obyvatelná zóna kolem Slunce se tou dobou posune až za oběžnou dráhu Země, asi bude zahrnovat Mars. Tou dobou tedy na Zemi život už nebude možný,“ vysvětlil Suchan pro Novinky.
Náš přístroj na sondě Solar Orbiter funguje, těší českého vědce. Družice už poslala první poznatky
