Článek
„Známý lýkožrout smrkový žije všude tam, kde je smrk. Je potřeba spíše studovat, jak spolu žijí v rovnováze než ho zabít,“ míní Hulcr.
Jako důvod kůrovcové kalamity uvedl neschopnost smrků zvládat vedro a sucho, zvláště když jsou nasázené nahusto.
Vliv klimatu a kůrovce je vidět i v jiných zemích, například v Kanadě, Rusku a Koreji. „Na celé severní polokouli je stromům vedro a mají žízeň. My navíc pěstujeme smrky tak, jak je má kůrovec rád, proto je snadné, že se kůrovec přemnoží,“ objasnil entomolog.
Dendrolog: Smrky v Česku čeká kácení, stromy už reznou i ve vlhkých lesích
Smrky od dob Marie Terezie
Smrk se v Česku sází od dob Marie Terezie, tedy od 18. století, kdy pro něj bylo ideální počasí a klima.
„V současné době tomu už tak není a je nutné to změnit. Doteď je dřevařský průmysl postavený na smrku. Trendem jsou v současné době inovace nových stavebních materiálů,“ uvedl Hulcr.
Hulcr působí na Floridské univerzitě a částečně v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Podle něj jsou zjevné rozdíly mezi vědou ve Spojených státech a Česku.
Lesníci mají smůlu, Výborný pro ně nemá peníze
„Obě komunity by se mohly od sebe rozhodně něco naučit. Česko by se mohlo přiučit u kladení otázek. Hodně vědců si u nás klade pořád ty stejné otázky, kterými potvrzují svoji hypotézu. Je jen málo vědců, kteří inovují,“ řekl expert.
Ve Spojených státech je na vědu více peněz, ale rozdělují se jinak než v Česku. Téměř 90 procent jde na zaplacení lidí v oboru, v Česku podle Hulcra putují spíše na přístroje.
Hulcr je autorem knihy Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu vyšel v USA v roce 2022 a nyní vychází v češtině.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v roce 2020, následující rok ustupovala.
V Krušných horách se kácejí staré stromy, ekologové se bouří
Společenství vlastníků, družstva či školy mohou získat desetitisíce na stromy
