Hlavní obsah

Za 20 let zmizely islandské ledovce z plochy 750 čtverečních kilometrů

Reykjavík

Ledovce na Islandu po roce 2000 přišly o 750 kilometrů čtverečních povrchu. Důvodem je globální oteplování, jak vyplývá ze studie, kterou zveřejnil odborný časopis Jökull. Islandským ledovcům hrozí téměř úplný zánik do roku 2200, napsala agentura AFP.

Foto: Profimedia.cz

Okjökull (česky: Ledovec Ok) byl ledovec v západním Islandu na vrcholu sopečné hory Ok. Ledovec byl v roce 2014 prohlášen za zaniklý glaciologem Oddurem Sigurðssonem. Sto let předtím pokrýval ledovec 15 km čtverečních a dosahoval výšky 50 metrů.

Článek

Ledovce dosud pokrývají přes deset procent povrchu Islandu - v roce 2019 to bylo 10 400 kilometrů čtverečních. Od roku 1890 se plocha pokrytá ledem zmenšila o 2200 kilometrů čtverečních. Téměř třetina tohoto úbytku připadá na nové tisíciletí, spočítali islandští glaciologové, geologové a geofyzici.

„Smrt“ ledovce Ok

V roce 2014 Island v důsledku oteplování přišel o svůj první ledovec Okjökull. Tehdy se hovořilo o obavách vědců, že na Islandu do roku 2200 zmizí na 400 ledovcových masivů.

Na Islandu se slavnostně loučí s ledovcem, který zanikl

Věda a školy

Podle studie otištěné letos v dubnu v časopise Nature jsou aljašské, alpské a islandské ledovce mezi těmi, které v posledních letech ustupovaly nejrychleji na světě.

Na 220 tisíc světových ledovců přicházelo podle AFP mezi roky 2000 a 2019 dohromady v průměru o 267 miliard tun ledu ročně. Nyní už je to kolem 300 miliard tun.

Grónský ledový příkrov na pokraji bodu zlomu

Podobné trendy můžeme pozorovat i třeba v Grónsku. Nová studie zkoumající výšky ledových příkrovů a míru jejich tání v tamní pánvi Jakobshavn odhalila, že i celý tamní obrovský ledový příkrov pojmenovaný jednoduše Grónský ledovec je na pokraji velkého bodu zlomu.

Grónský ledový příkrov je na pokraji bodu zlomu, varují vědci

Věda a školy

Rostoucí teploty způsobené klimatickou krizí způsobily, že do oceánů už odtekly biliony tun grónského ledu.

Hlavní příčinou je zřejmě skutečnost, že tání snižuje výšku ledového štítu a vystavuje ho tak vyšším teplotám panujícím v nižších nadmořských výškách, což způsobuje další tání.

Pokud by ledový příkrov roztál kompletně, hladina světových moří by stoupla o sedm metrů. Množství ledu, které by zvýšilo hladiny světových moří o jeden až dva metry, už je pravděpodobně odsouzeno k roztání, nicméně podle odborníků by to mohlo trvat i staletí. Roztání kompletního grónského ledového štítu by zabralo tisíc let.

Největší ledovec světa

Od Antarktidy se v květnu odlomil obrovský kus ledu o rozloze Pardubického kraje, a vznikl tak největší ledovec na světě, uvedla tehdy Evropská kosmická agentura (ESA). Ledovec dostal jméno A-76 a jeho rozloha je 4320 kilometrů čtverečních.

Vznikl největší ledovec světa

Svět

Ledovec se odlomil od ledového šelfu Filchner-Ronneová, který se nachází v jižní části Weddellova moře v Antarktidě. Podle záběrů pořízených vesmírnou družicí Sentinel-1 měří 170 kilometrů na délku a 25 kilometrů na šířku. A-76 převzal prvenství největšího ledovce na světě po A-23A, jehož rozloha je 3880 kilometrů čtverečních.

Související články

Výběr článků

Načítám