Článek
„Místo aby ukázali své výjimečné stránky, snaží se vejít do pomyslného manažerského průměru,“ uvádí „lovec mozků“ Ján Dolejš z firmy PP Partners a dodává: „Myslí si, že když nevyčnívají, zvyšují své šance na dobré místo, ale opak je pravdou.“
Všichni jsou proaktivní
Dolejš popisuje, že v posledním roce zaznamenal u uchazečů zvýšený výskyt frází. „Uchazeč prohlašuje, že je proaktivní, profesionální a chce tvrdě pracovat dnem i nocí. Vyhýbá se vlastnímu názoru, sám sebe tím ale shazuje do průměru,“ tvrdí.
Jeho slova potvrzují další profesionálové s dlouholetými zkušenostmi v oboru. „Jak je práce pro lidi stále hůře dostupná se setkáváme stále častěji s tím, že lidé zkreslují informace v životopise a při pohovoru se více stylizují. To klade mnohem větší nároky na personalisty, kteří musí jednak důkladně pověřovat reference uchazečů o zaměstnání, jednak využívat sofistikovanější metody náboru, jako například různé psychodiagnostické metody, assessment centra a podobně,“ vysvětluje Jiří Halbrštát ze společnosti Manpower.
Stylizace neobstojí
Žádná stylizace neobstojí podle Aleše Křížka, ředitele společnosti Robert Half pro ČR, před personalistou s mnohaletou praxí. Pojistkou je navíc důsledné ověřování referencí kandidáta, zdůrazňuje Křížek. Připouští však, že méně zkušeného partnera při pohovoru může do jisté míry ošálit třeba schopný obchodní zástupce, který je zvyklý se prezentovat.
„Exaktní fakta o uchazeči, kterými jsou odborné znalosti a konkrétní dosažené výsledky, si ověříme celkem snadno. Ale nás zajímá především jeho manažerská způsobilost a zejména osobnostní a lidské kvality, které nejlépe poznáme z autentického a zcela přirozeného chování,“ přidává Hana Krbcová, ředitelka divize personalistika Skupiny ČEZ.
Nespoléhejte na web, pozorujte cvrkot
Ján Dolejš radí: „Cení se, když uchazeč překvapí. Nestačí jen hledat údaje o firmě na internetu. Pokud se o místo skutečně zajímá, ať se třeba zajde podívat do firmy na recepci a chvíli pozoruje ‚crvkot‘. Během pohovoru pak může ve vhodný okamžik sdělit své dojmy, třeba i v mírně kritickém duchu.“
Dolejš přihazuje další tip: „Pokud firma pořádá tiskovou konferenci nebo veřejnou ukázku svých produktů, uchazeč se může akce zúčastnit a při pohovoru pak prezentovat, co bylo dle jeho názoru podařené a co ne. Pokud se jedná o společnost, která své zboží či služby prodává, doporučuji uchazeči vyzkoušet mystery shopping.“
Nebojte se zavtipkovat
O výsledném dojmu může rozhodnout i vtipná odpověď na konverzační otázku. „Utkvěl mi v paměti kandidát na pozici ředitele výroby v průmyslovém podniku. Na otázku, proč ve svých šedesáti letech usiluje o náročné a stresující zaměstnání, odpověděl, že jeho mamince je devadesát let a nedokáže si představit, že by v nejbližších třiceti letech místo práce odpočíval. Tento kandidát se dostal do nejužšího výběru,“ vzpomíná Ján Dolejš.