Z měsíčního prachu se má těžit kyslík

Měsíc je téměř celý pokryt regolitem, podložní horniny vystupují na povrch jen někde v blízkosti příkrých kráterů či lávových kanálů. Regolit tam začal vznikat před 4,6 miliardami let dopadem meteoritů či působením kosmického záření, které narušilo povrch.

Loni vyšla studie o těžbě kyslíku z horniny napodobující regolit. Nyní má být vyzkoušen první prototyp „továrny“ na kyslík, kde se bude tento plyn získávat ve velkém množství.

Pokud se to podaří, mohlo by lidstvo získat významný zdroj látky nezbytné pro dýchání, kterou by pak bylo možné zásobovat lidské základny a kolonie na Měsíci.

„Naše zařízení nám umožňuje zaměřit se na produkci kyslíku a měřit ji, když se kyslík bude extrahovat z nápodoby regolitu,“ řekla chemička Beth Lomaxová ze skotské University of Glasgow a dodala: „Získávání kyslíku ze zdrojů na Měsíci by bylo zjevně ohromně užitečné pro budoucí lunární usedlíky, a to jak k dýchání, tak pro místní výrobu raketového paliva.“

Zařízení umístěné v Evropském centru vesmírného výzkumu a technologie v Nizozemsku, které je zařízením Evropské kosmické agentury (ESA), chce elektrolytickou metodu Lomaxové využít.

Výtěžnost by mohla být slušná: regolit je totiž ze 40 až 45 procent tvořen právě kyslíkem. K měsíčnímu prachu se má přidávat elektrolyt, chlorid vápenatý. Směs se pak zahřívá na 950 stupňů a při této teplotě je do ní zaveden elektrický proud. Při tom se uvolňuje kyslík.

Metoda Lomaxové umožňuje prý vytěžit až 96 procent veškerého kyslíku v regolitu. „Odpadem“ z tohoto procesu je slitina různých kovů. Její složení se bude lišit v závislosti na tom, ve které části Měsíce se bude regolit těžit.