Článek
Odysseus pokračuje v komunikaci z měsíčního povrchu a odeslal z tamního místa přistání snímky řídicímu středisku v texaském Houstonu, sdělila firma Intuitive Machines v pondělí 26. února. Jednu fotku zveřejnila (v pravé polovině úvodního obrázku našeho článku).
Tento týden zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) rovněž záběry ze své orbitální družice Lunar Reconnaissance Orbiter, které potvrdily, že lander Odysseus přistál ve vzdálenosti cca 1,5 km od zamýšleného místa přistání v oblasti impaktního kráteru Malapert A poblíž měsíčního jižního pólu.
Flight controllers intend to collect data until the lander’s solar panels are no longer exposed to light. Based on Earth and Moon positioning, we believe flight controllers will continue to communicate with Odysseus until Tuesday morning. Image credit: NASA/Goddard/Arizona State… pic.twitter.com/FFt8CXZPIC
— Intuitive Machines (@Int_Machines) February 26, 2024
Modul Nova-C Odysseus od texaské soukromé firmy Intuitive Machines přistál v pátek 23. února na povrchu Měsíce a k Zemi začal zhruba dvě hodiny po dosednutí vysílat data. Robotický přistávací modul, který mj. nese vědecký náklad vesmírné agentury NASA, dosáhl povrchu v pátek v 0:23 SEČ, přičemž první – ač slabé – spojení se podařilo navázat po 15 minutách.
První soukromé přistání na Měsíci. Odysseus už z lunárního povrchu vysílá data
Dané přistání sice lze považovat za měkké, tedy úspěšné, avšak modul zůstal převrácený na bok.
„Předpokládá se, že kosmická loď se zachytila jednou ze svých šesti přistávacích nohou na nerovném měsíčním povrchu, převrátila se na stranu a jedním svým koncem se opřela o skálu,“ sdělil o víkendu podle agentury Reuters generální ředitel Intuitive Machines Stephen Altemus s tím, že dobíjení solárními panely ale funguje.
Nicméně bez ohledu na současnou funkčnost sondy je nepravděpodobné, že by fungovala o mnoho déle než do začátku března, kdy na místo přistání padne tma – a tedy přílišný chlad, upozornil zpravodajský server BBC.
Modul Odysseus při přistávání na měsíčním povrchu „zakopl“, stále však funguje
Spojené státy se tak po více než půlstoletí vrátily na lunární povrch. Odysseus se zároveň stal prvním soukromým kosmickým plavidlem v dějinách, kterému se podařilo dosednout na povrch Měsíce.
Svá kosmická plavidla na Měsíc dostaly kromě USA zatím pouze čtyři země: Sovětský svaz, Čína, Indie a Japonsko. Spojené státy jsou jediné, které na Měsíc vyslaly člověka. Naposledy přirozené zemské družice dosáhly v roce 1972, kdy se po povrchu prošli astronauti NASA v rámci mise Apollo 17.
NASA chce astronauty na Měsíc vrátit ještě do konce této dekády s programem Artemis. Na začátku ledna však agentura oznámila, že následující fáze odkládá o rok na září 2025 (kdy má modul s posádkou obletět Měsíc) a na září 2026 (kdy na něm mají lidé i přistát). První fázi NASA dokončila na konci roku 2022, kdy modul Orion bez posádky Měsíc obkroužil a vrátil se zpět na Zemi.
NASA odložila mise Artemis. Na lunárním povrchu lidé stanou nejdříve v roce 2026
Japonský modul neřekl poslední slovo
Co se týká aktuálního dění na Měsíci, radovat se mohou i Japonci. Jak jsme již informovali, modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA, který v lednu přistál na měsíčním povrchu, neplánovaně přečkal měsíční noc a v neděli 25. února obnovil spojení se Zemí. Japonský úřad přitom dříve uvedl, že modul nebyl navržen tak, aby na přirozené zemské družici přestál noc, kdy panují extrémně nízké teploty.
Operátoři na Zemi modulu v neděli zaslali pokyny a obdrželi odpověď, uvedla JAXA. „Následně komunikaci s modulem po chvilce ukončili, protože bylo lunární poledne a teplota komunikačního zařízení byla velmi vysoká,“ napsala agentura na síti X.
SLIM越夜後運用にて、航法カメラでの撮像を実施しました! pic.twitter.com/MhXQXdBAaG
— 小型月着陸実証機SLIM (@SLIM_JAXA) February 26, 2024
V pondělí pak zároveň zveřejnila další snímky z měsíčního povrchu.
„Japonská sonda SLIM má v průběhu druhého lunárního dne provádět snímkování povrchu palubní multispektrální kamerou MBC. Má tak doplnit (červeně vyznačené oblasti) již existující mozaiku několika set snímků z prvního lunárního dne,“ poznamenal na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Japonská sonda SLIM má v průběhu druhého lunarního dne provádět snímkování povrchu palubní multispektrální kamerou MBC. Má tak doplnit (červeně vyznačené oblasti) již existující mozaiku několika set snímků z prvního lunárního dne. https://t.co/uuzkmGRQnn
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) February 27, 2024
Japonsko se 19. ledna stalo pátou zemí, která dokázala své zařízení dopravit na přirozenou oběžnici Země. Přistání v blízkosti lunárního kráteru Shioli v měsíčním moři Mare Nectaris se zdařilo s odchylkou 55 metrů od vytyčeného cíle, což podle odborníků představovalo bezprecedentní stupeň přesnosti.
Aparát SLIM se ale při „lehce tvrdším“ dosednutí na měsíční povrch taktéž převrátil a jeho solární panely se dostaly do špatné pozice vůči Slunci. Díky změně úhlu slunečního svitu se ale po více než týdnu probudil k životu. A nyní tedy i po lunární noci, kterou „neměl přežít“.