Článek
„K tomu, abychom mohli přesněji posoudit, co maturanti opravdu umějí a neumějí, nám chybějí podrobná data. Jejich zveřejnění iniciativa Maturitní data – odtajněno požaduje od počátku,“ uvedl na tiskové konferenci matematik Oldřich Botlík, který chce vyvolat veřejnou diskuzi o vzdělávání. K tomu jsou podle něj zapotřebí anonymizovaná primární maturitní data ve strojově zpracovatelné podobě.
Neznáme rozdíly mezi gymnazisty a žáky SOŠ
„Anonymizovaná tak, aby nemohla poškodit konkrétního žáka a školu, ale i nadále umožňovala posoudit znalosti a dovednosti skupin škol a žáků. Z těch dosud uvolněných to možné není. Nezjistíme z nich, co opravdu umějí například gymnazisté, v čem jsou chlapci úspěšnější než děvčata, kde nejvíc selhávají studenti odborných škol (SOŠ), ani jak zvládli češtinu ti, kteří dokážou matematicky uvažovat,“ vysvětlil.
Diagramy s výsledky jednotlivých úloh z češtiny a matematiky jsou k nalezení zde.
Čeština je těžší než dříve, výsledky jsou uspokojivé
Maturitní data uvolněná organizátorem maturit Cermatem a zpracovaná iniciativou Maturitní data – odtajněno ukázala, že v češtině jsou na tom maturující žáci lépe, než se obecně předpokládá.
Školský systém je nastaven na potřeby lidí, co si plánují udělat doktorát, nikoli na potřeby většiny.
V úlohách postavených na čtenářských dovednostech a hledání souvislostí obstáli. Neúspěšní jsou naopak nejčastěji u úloh ověřujících znalosti či dovednosti, které jim v každodenním užívání jazyka nepomohou.
Otázky z 19. století?
Vysokou míru neúspěšnosti až nad 80 procent vykazují úlohy postavené na znalosti nějakého lingvistického či literárně vědného pojmu, který se v praktickém životě nepoužívá. Debatu vyvolala otázka na pojem epizeuxis, což je podle Botlíka typický příklad otázky, která patří do 19. století. Ředitel Cermatu Jiří Zíka však argumentuje, že je třeba odlišit nejlepší maturanty od těch slabších.
Nesdílí ani Botlíkův optimismus ohledně schopnosti studentů číst. „Většina chyb i v matematice plynula z neporozumění textu,“ řekl. Část maturantů se podle něj neumí vyjadřovat a čeština je pro ně s nadsázkou řečeno cizí jazyk. To však úplně neodpovídá zveřejněným výsledkům.
Převažuje výuka matematiky tam, kde člověka nahradí stroj
V případě matematiky se podle Botlíka opět potvrdilo, že její výuka je slabinou našeho vzdělávání. Přestože z matematiky maturovali jen ti, kteří si ji vybrali dobrovolně a jsou víceméně smířeni s drilováním matematických postupů, nedá se říct, že je všechny dobře zvládli.
Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data - odtajněno
Proto se obává, jaké budou výsledky za pět let, až bude matematika u maturit povinná, když i teď ji napoprvé nezvládlo 23 procent studentů.
Například vyjádření proměnné v jednoduchém vzorci nezvládlo plných 57,8 procenta maturantů. Ve srovnání s tím je vlastně úspěchem výsledek řešení logaritmické rovnice, kde zůstalo bez bodu „jen“ 55 procent.
V chytré úloze zaměřené na použití matematiky jako nástroje porozumění světu pohořelo 84,3 procenta žáků a jen o něco lépe skončila úloha na výpočet průměrného platu ve firmě (65,2 procenta neúspěšných).
Výsledky ukazují, že převažuje výuka těch oblastí matematiky, v nichž už člověka dokáže nahradit počítač, ale neumíme dovést absolventy k tomu, aby si matematiku osvojili jako jazyk výpovědí o světě, jako způsob uvažování, který mohou celoživotně využívat, ať už budou působit v jakémkoli oboru.
Umělé úlohy
Tedy není čas na to důležité. „Úlohy jsou často umělé a nesouvisí s běžným životem,“ připomněl Botlík. Škola dle jeho názoru nereaguje na technologické změny, včetně dokonalých nástrojů na kontrolu pravopisu.
„Školský systém je nastaven na potřeby lidí, co si plánují udělat doktorát, nikoli na potřeby většiny,“ prohlásil. Maturita je však často jedinou alternativou pro samostatné vykonávání dané profese. Není tak možné hned některé žáky odepisovat.
U maturity na SOŠ je prý předem jasné, že některé úlohy budou nad síly těchto žáků. Jejich zaměření odporuje pojetí výuky češtiny na jejich školách, které je zaměřeno na praktické používání jazyka.
Dělení do skupin nemusí pomoci
Pomohlo by dělení výuky matematiky do skupin, jako je tomu u cizích jazyků? Oldřich Botlík se nedomnívá, že jde o správnou cestu.
„Nejdříve se musí změnit pojetí výuky matematiky, což nelze zařídit centrálně. Bez toho vlastně jen získáme hodiny navíc pro výuku drilu, která nefunguje. Nefunguje ovšem nikoli proto, že by na ni bylo málo času, nýbrž proto, že žáky nezajímá. Za špatné výsledky z velké části odpovídá sekce učitelů matematiky Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF), což je organizace, která – byť leckdy neformálně – ovlivňuje metody výuky i přípravu učitelů matematiky. Dokud se něco zásadního nezmění tam, dělené hodiny žádný významný přínos mít nebudou. Tedy pro žáky. Pro JČMF nepochybně ano,“ uzavřel pro Novinky.
