Článek
První pozorování odpařované vody prokázala data z mikrovlnného spektometru MIRO sondy 6. června, když byla Rosetta od komety vzdálená 350 tisíc kilometrů, uvedla Evropská vesmírná agentura (ESA). Od Slunce byla v té době 583 miliónů kilometrů daleko. Objem vody, který kometa ztrácela, byl podle vědců zhruba 300 mililitrů každou vteřinu.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Vždy jsme věděli, že uvidíme vodní páry vycházející z komety, ale byli jsme překvapeni tím, jak brzy jsme je zaznamenali,“ popsal Sam Gulkis z laboratoře NASA v kalifornské Pasadeně.
„Takovouto rychlostí by kometa naplnila plavecký bazén olympijských rozměrů za sto dní. Ale s dalším přibližováním ke Slunci se rychlost tvorby plynu výrazně zvýší. Díky Rosettě máme skvělou možnost pozorovat zblízka tyto změny a dozvědět se o nich víc,“ dodal.
BEZ KOENTÁŘE: Sonda Rosetta byla probuzena z úsporného režimuVideo: Reuters
Kromě vody komety z velké části tvoří oxid uhličitý, metan a čpavek. Mikrovlnný spektometr MIRO na sondě má za úkol zjistit množství těchto jednotlivých složek a stanovit, z čeho přesně je jádro komety a jak se z této pevné části dostávají na povrch.
Kometa Čurjumov-Gerasimenko se spolu se sondou Rosetta přiblíží ke Slunci na nejkratší vzdálenost v srpnu 2015. Rychlost i změny v odpařování vody a plynů v závislosti na vzdálenosti od Slunce jsou klíčové pro další výzkum i budoucí projekty.
„Odborníci z (projektu) Rosetta také využijí výsledky pozorování při plánování budoucích misí, kdy se budeme pohybovat v blízkosti jádra komety,“ uvedl Matt Taylor z ESA.
Kometa se jmenuje po svém objeviteli, Ukrajinci Klimu Ivanoviči Čurjumovi, a fotografce Světlaně Ivanovně Gerasimenkové.
Dřív než ji Slunce roztaví
V úterý byla Rosetta od komety Čurjumov-Gerasimenko 58 557 kilometrů. Než se dostane k cíli cesty, uběhne ještě 36 dní a piloti ESA budou muset provést ještě šest z celkových deseti přibližovacích manévrů.
Pokud budou úspěšní, teprve pak sonda „zakotví“ na oběžné dráze komety. Na jejím povrchu pak má přistát výzkumný modul Philae.
ESA vyslala sondu do vesmíru v březnu 2004. V květnu pak Rosetta úspěšně provedla první z plánovaných velkých brzdících manévrů. Začátkem srpna by měla kroužit jen 100 kilometrů nad povrchem komety. Modul na ní musí přistát dřív, než se dostane příliš blízko Slunci a to roztaví její zledovatělý povrch.
