Z indického kosmodromu odstartoval systém družic pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce

Raketa měla za úkol do vesmíru dopravit dvojici družic, které tvoří evropský vesmírný projekt Proba-3. Jak na síti X informoval specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a ČVUT v Praze, mise Proba-3 se již úspěšně oddělila od horního stupně nosné rakety.

Sama ESA, jejíž předseda Josef Aschbacher poděkoval indickému vesmírnému úřadu ISRO za spolupráci, oddělení potvrdila a zároveň sdělila, že družice funguje a vysílá signály.

Technologickou misi využijí astronomové pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce.

Dvě družice z projektu Proba-3 jsou zajímavé tím, že spolu poletí v milimetrově přesné formaci, čímž by měly dosáhnout něčeho, co zatím nebylo možné. Jedna pro druhou vytvoří stín, který zakryje Slunce, aby bylo možné delší dobu pozorovat sluneční atmosféru.

Tato technologie umožní vznik obřího vesmírného koronografu s názvem ASPIICS. Ten bude rozdělen na obou satelitech mise Proba-3, z nichž první ponese zástin (tzv. umělý měsíc) a druhý má na palubě speciální dalekohled - koronograf. Díky vzdálenosti téměř 150 metrů a vzájemné poloze kontrolované s milimetrovou přesností dokáže ASPIICS pozorovat sluneční korónu v podmínkách blížících se úplnému zatmění Slunce.

Zatímco na Zemi můžeme pozorovat úplné zatmění Slunce v maximální délce osmi minut, zde bude k dispozici vždy šest hodin.

Cílem je neustálé zlepšování předpovědí dopadů sluneční aktivity na Zemi, tzv. vesmírného počasí.

Na místo startu do Indie vyrazil např. vědec a designér vesmírných optických aplikací Radek Melich. Pro misi Proba-3 se společně s kolegy z turnovského výzkumného centra TOPTEC, které je součástí Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, podílel na vývoji speciálního dalekohledu pro sledování sluneční koróny.

Dalekohled v Turnově vyvíjeli s belgickými partnery. „Oni měli na starosti optický design a my jsme jim ho korigovali tak, aby šel jednoduše vyrobit a složit. Systém jsme dodali před zhruba třemi lety a mezitím se dokončovaly ostatní systémy družic,“ popsal pro Novinky Melich.

Speciální dvířka, která ochrání před Sluncem důležitý přístroj na evropských družicích, pak vyrobil pražský Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). Daná motorizovaná dvířka konkrétně vyrobila firma SERENUM, dceřiná společnost VZLÚ.

V Česku se vyvíjel a vyráběl také tříosý gyroskop (zařízení využívané k navigaci), který hlídá polohu a stabilizaci družic a bude tak v podstatě zajišťovat, že družice skutečně poletí ve velmi přesné formaci. Na vývoji technologie v brněnské pobočce americké firmy Honeywell pracovali čeští specialisté.

Tuzemská účast na misi jako taková se odehrává v rámci mezinárodního konsorcia, které vede Belgie. Jako jeden z hlavních spoluřešitelů v rámci mezinárodního konsorcia vedl českou účast Stanislav Gunár ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.