Z hlavního nádraží na letiště v Ruzyni za čtyři minuty? Letecký ústav představil aerotaxi budoucnosti

Doprava ve městech pomocí létajících prostředků řízených umělou inteligencí je podle výzkumníků směr, kterým se ubírá svět. A Česká republika nechce zůstat pozadu. VZLÚ tak vyvíjí bezpilotní dopravní prostředek s názvem MiYa, který by v budoucnu mohl fungovat jako taxi. Ulevil by přetíženým pozemním komunikacím, využil volný prostor ve vzduchu a zkrátil dobu transportu lidí po městech i mimo ně na minimum.

„Budoucí letadlo je určené pro létání běžných lidí jako forma veřejné dopravy, není to zamýšleno jako VIP služba,“ vysvětluje zástupce vedoucího projektu Jan Zakucia z VZLÚ.

Trasu z centra Prahy na ruzyňské letiště by aerotaxi mohlo podle odborníků zvládnout za neuvěřitelné čtyři minuty, cestu do Špindlerova Mlýna za 23 minut nebo do Karlových Varů za 26 minut.

„Letadlo samotné uveze čtyři cestující nebo 400 kilogramů nákladu. Plánujeme ho s doletem zhruba 300 kilometrů a cestovní rychlostí asi 300 km/h. Mohlo by létat v koridorech od výšky 300 metrů až 3000 metrů nad zemí. A to nad silnicemi nebo nad železnicí - nehrozí, že budou třítunová letadla prolétávat nad obytnou čtvrtí,“ přibližuje Zakucia.

„Je kompletně na elektrický pohon, je napájeno elektrickou energií ze svých baterií, případně ze svého elektrického generátoru,“ dodává vedoucí projektu Petr Raška z VZLÚ. Měl by tak být ekologický, bez emisí a tichý, aby nerušil obyvatele měst.

Návrh je jakousi kombinací dronu, vrtulníku a letounu s rozpětím křídel 15 metrů. Výzkumníci při jeho vývoji pracují s konceptem překlopného křídla se čtyřmi vrtulemi. „Pro tuto roli, tedy cestování mezi městy a ve městě, musí mít schopnost kolmého vzletu a přistání. Musí mít schopnost odstartovat jako vrtulník, následně letět jako letadlo a přistát zase jako vrtulník,“ říká Raška.

V hale v pražských Horních Počernicích ukazoval letecký ústav jeho zmenšenou repliku v měřítku 1:4, kterou už půl roku prakticky testují v aerodynamickém tunelu i při letových zkouškách.

„Překvapilo nás, že to letadlo je poměrně dobře obratné, s tím jsme vůbec nepočítali, na druhou stranu jsou tam jiné problémy, například létání ve větru, to je pro nás poměrně dost velká výzva,“ zmiňuje prozatímní zkušenosti Zakucia.

Prototyp v plné velikosti by mohl podle optimistického předpokladu vyletět možná už na konci tohoto desetiletí, další verze – primárně pro armádu, a poté pro civilní obyvatele – se pak objeví v dalším desetiletí.

K vidění byla v Počernicích i ukázka kabiny budoucího letounu. Nabízí sedadla pro čtyři pasažéry či monitory zobrazující například informace o letu. Pro pilota tam však místo není. Dopravní prostředek řídí autonomně umělá inteligence a pohybuje se po předem naprogramované trati.

„I kdyby seděl pilot na palubě, tak stejně bude dávat jen nějaké pokyny, jakým způsobem má letadlo měnit trať, rychlost a pohyb po trati, takže my tam toho pilota vlastně nepotřebujeme,“ vysvětluje Raška.

Systém však bude ze země dozorovat a hlídat operátor. Automatické řízení letu má také eliminovat potenciální lidské chyby a v neposlední řadě šetřit náklady.

„Musíme cestující přesvědčit, že si mají sednout do robota a nechat se odvézt, a to bude těžké. Podle mého názoru ještě lidé nemají vůbec představu, o čem to je. Nedůvěra je ještě velká,“ myslí si Dušan Poliaček ze společnosti 1to1 Design, která má na starosti výrobu kabiny.

Řeší třeba to, aby byl návrh pohodlný a bezpečný pro pasažéry - a ti zároveň aby neovlivnili bezpečnost citlivého systému letounu.

Odborníci už mají představu, jak by mohla vypadat i samotná stanice pro letecké taxi na hlavním nádraží v Praze. Jde o jakousi menší letištní halu s přistávacími plochami, tzv. vertiporty.

„Tato služba má být pro zákazníky podobná, jakou dnes znají z běžných letišť. Bude v ní probíhat jak odbavení cestujících, tak bezpečnostní kontrola a instruktáž před letem,“ popisuje Zakucia s tím, že by ale vše mělo vždy trvat v řádu několika málo minut. Další vytipovanou lokalitou v rámci hlavního města je pak Pankrác.

Čeští odborníci řeší téma Urban Air Mobility (tedy městské vzdušné mobility) také z pohledu legislativy. Za tímto účelem vznikl projekt nazvaný Vertimove, na kterém spolupracuje mimo jiné i Centrum pro město budoucnosti CIIRC ČVUT či Centrum dopravního výzkumu.

„Výsledkem tohoto projektu je vytvoření metodiky na to, co všechno je potřeba změnit, aby vůbec takový druh dopravy mohl být v České republice zaveden,“ říká Zakucia.

Kdo se s budoucností dopravy bude chtít seznámit na vlastní kůži už příští rok, šanci bude mít pravděpodobně na Olympijských hrách v Paříži. Skupina společností, které se Urban Air Mobility zabývají, si vytipovala čtyři lokality, mezi kterými bude cestující v rámci pařížské aglomerace dopravovat.

„Bude to určitě zážitková věc, protože letadla pro tento projekt jsou relativně malá, uvezou jednoho cestujícího a jednoho pilota. Je to ale nějaký začátek, je potřeba předávat informace a získávat důvěru lidí,“ uzavírá Raška.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Výzkumný a zkušební letecký ústav