Článek
Start rakety SLS, která už stojí i s lodí Orion, na rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral, byl původně naplánován na pondělí 14:33 SELČ. V čase odpočítávání T-40 minut, byl ale zastaven a kvůli problémům s odvzdušňovací zkouškou pro stabilizaci jednoho z motorů. Start byl posléze odložen na pátek.
Figuríny na palubě
Aby se zjistil vliv letu na astronauty, jsou na palubě tři figuríny. Jedna pojmenovaná velitel Moonikin Campos představuje úplné lidské tělo a v oranžovém overalu bude usazena v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují lidské kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybavena tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele. Na palubě poletí i postavička ovečky Shaun.
První astronaut mise Artemis? Ovečka Shaun
Pokud raketa neodstartuje do 16:33, odloží americká kosmická agentura let na 2. nebo 5. září. Další okno k letu na Měsíc se otevírá za dva týdny.
Raketa SLS s lodí Orion na startovací rampě
Pokud bude pondělní start úspěšný a modul za 42 dnů dvakrát obkrouží Měsíc podle plánu, dopadne 10. října do Tichého oceánu. Šestitýdenní testovací let kosmické lodi je riskantní a v případě dílčího selhání může být zkrácen, upozornila NASA. „Zatížíme je a otestujeme. Donutíme je dělat věci, které bychom s posádkou nikdy nedělali, abychom se pokusili zajistit co největší bezpečnost,“ řekl agentuře AP šéf NASA Bill Nelson k testům SLS a Orionu.
Plán misí
Po letu Artemis I by měl následovat v květnu 2024 pilotovaný let s čtyřčlennou posádkou okolo Měsíce, nazvaný Artemis II. O rok později by měli dva astronauté ze čtyř v rámci mise Artemis III přistát na povrchu Měsíce.
Pak by měla být silnější verze rakety využita při budování orbitální stanice na oběžné dráze Měsíce Gateway a následovat další lety na Měsíc i s rovery a budování základny na Měsíci. Vylepšená silnější verze rakety by se měla využít i na let k Marsu.
První pobyt astronautů na Měsíci po půlstoletí potrvá 6,5 dne, oznámila NASA
Nový nosič se starou technikou
Raketa SLS je vysoká 102 m a průměr má osm metrů. Ve stávající verzi vynese na nízkou orbitu 95 tun nákladu. Je tedy menší než 110 metrů vysoký Saturn V použitý k letům na Měsíc na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, který mohl vynést až 140 tun. Vyvíjená verze Block 2 se silnějšími pomocnými startovacími motory by ale měla být schopna vynést na nízkou oběžnou dráhu až 130 tun.
SPECIÁL: Apollo 11 - 50 let od přistání na Měsíci
Koncepcí se SLS od klasického třístupňového Saturnu V liší. Na bocích centrálního stupně jsou dva pomocné pětisegmentové startovací stupně na SRB na tuhé pohonné hmoty, které se využívaly už při vynášení raketoplánů. Dávají o 25 procent větší impulz, ale nedají se opakovaně používat.
Centrální stupeň připomínající vnější palivovou nádrží raketoplánu je poháněný čtyřmi motory RS-25D/E spalujícími kyslík a vodík s tahem 1860 kN. Ani v tomto případě nejde o novou techniku, RS-25 poháněly raketoplán.
Druhý stupeň pohání motor RL-10B-2 s tahem 110 kN spalující také kyslík a vodík.
Neustálé odklady
Přestože je použita osvědčená technika, vývoj rakety ale provázely potíže a odklady. Původně měla poprvé vzlétnout už v prosinci 2016, termín se však opakovaně odsouval. Loni v prosinci se ukázaly potíže s počítačem ovládajícím motor číslo čtyři centrálního stupně. Jeden ze dvou kanálů selhal. K řízení se ale používá jen jeden, i tak kvůli tomu padl loni v říjnu avizovaný první start v únoru 2022. Nevyužilo se ani startovací okno mezi 8. až 23. dubnem.
V březnu sice byl nosič dopraven na rampu 39B, ale 14. dubna se ukázalo, že není připraven k letu a musí se vrátit do montážní haly VAB. Problémy se týkaly plnění pohonnými hmotami. Při plnění druhého stupně unikal vodík a bylo potřeba vyměnit jeden válec. Problémy se také týkaly plnění tlakového dusíku.
V červnu odpočítávání zkomplikoval unikající vodík.
NASA provedla testovací odpočet měsíční rakety. Zkoušku komplikoval unikající vodík
Kritizovány jsou hlavně náklady. Loď Orion měla stát původně čtyři miliardy dolarů, pak šest a nakonec osm. Cena nosiče stoupla z osmi miliard o další dvě. Celkem už projekt stál 43 miliard dolarů, takže podle bývalé zástupkyně ředitele NASA Lori Garverové už nejde zastavit. Do roku 2025 bude stát 90 miliard.
Garverová kritizovala nejen nákladnost plánu návratu na Měsíc, ale i malou nosnost. Falcon Heavy od společnosti SpaceX, který úspěšně vzlétl už třikrát, má plánovanou nosnost 64 tun. A plánovaný Starship Super Heavy dokonce 150 tun.
USA nemohou ustoupit i kvůli čínským plánům dobývání Měsíce, kde chtějí vybudovat také stálou základnu.