Článek
Z oběžné dráhy kolem Země se kosmické aparáty k rudé planetě vydají večer po čtyřnásobném zapnutí hnacích agregátů. K Marsu zamíří orbitální aparát TGO (Trace Gas Orbiter) a sestupný modul Schiaparelli. Jejich pouť sluneční soustavou má trvat sedm měsíců.
Podle předpokladů se má 16. října sonda Schiaparelli oddělit od aparátu TGO a o tři dny později má projít atmosférou Marsu. TGO má mezitím kroužit na oběžné dráze, kde má fungovat přibližně do roku 2022.
Historická mise ExoMars je první, která je přímo zaměřená na hledání stop života na Marsu. Dřívější mise zkoumaly přítomnost vody a metanu. ESA do projektu investovala 1,3 miliardy eur, další miliardu vynaložil Roskosmos.
V první etapě bude TGO z oběžné dráhy v atmosféře pátrat po stopách metanu, který může být signálem existence života. Bude rovněž zjišťovat případnou přítomnost vodíku v povrchu planety a bude sledovat radiační situaci na oběžné dráze.
Sonda bude pracovat tři dny
Na palubě TGO je rovněž umístěna evropská kamera CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System), která má pořizovat detailní panoramatické snímky povrchu Marsu.
Součástí projektu je sestupný modul Schiaparelli, který má otestovat technologii vstupu do atmosféry a přistání na povrchu Marsu. Předpokládá se, že na povrchu planety bude sonda pracovat maximálně tři dny, dokud nevyčerpá zásobu energie.
Aparát, na jehož vývoji se z 80 procent podílejí ruští experti, má s pomocí dvoumetrového vrtného modulu pátrat v podloží po stopách života a analyzovat povrch Marsu.
Měření vývoje a detekce elektromagnetických vln na povrchu Marsu by měl provádět český přístroj z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.